23 C 342/2020-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vyklidit byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen,,předmětný byt“) a vyklizený byt předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že jako vlastník předmětného bytu uzavřela se žalovanou smlouvu o nájmu předmětného bytu dne 8.6.2020 na dobu určitou do 7.6.2021 s opakovaným obnovováním. Žalovaná řádně neplatila nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu, přičemž ke dni 30.9.2020 činil nedoplatek na nájemném a službách 17 420 Kč, z tohoto důvodu byla žalované zaslána výpověď z nájmu bytu, kterou žalovaná převzala dne 8.10.2020, a nájem bytu tak skončil dne 8.10.2020. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že požádala o splátkový kalendář a ponechání bytu. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Z nájemní smlouvy ze dne 8.6.2020 soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřeli žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce, nájem předmětného bytu byl sjednán na dobu určitou do 7.6.2021 s opakovaným obnovováním. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 5.10.2020 a poštovní doručenky soud zjistil, že žalované byla dána výpověď z nájmu předmětného bytu z důvodu zvlášť závažného způsobu porušování povinnosti nájemce, a to neplacení nájemného a služeb ve výši více než tří měsíců, výpověď si žalovaná převzala dne 8.10.2020. Ve výpovědi žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení předmětného bytu nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 8. 6. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovanou nájemní smlouvu, na základě které přenechala předmětný byt žalované do užívání na dobu určitou do 7.6.2021 s opakovaným obnovováním. Žalovaná řádně nehradila nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu, kdy k 30.9.2020 činil nedoplatek 17 420 Kč. Dne 8.10.2020 byla žalované doručena výpověď z nájmu bytu. Nájem bytu tak skončil dne 8.10.2020. Ve výpovědi žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení předmětného bytu nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu, žalovaná však předmětný byt nevyklidila. 1. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen,,o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podle § 2291 odst.1 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 2291 odst.2 o.z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Podle § 1040 odst.1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 2. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nájem předmětného bytu byl platnou nájemní smlouvou sjednán na dobu určitou, žalovaná jako nájemkyně předmětného bytu neplacením nájemného a úhrad za služby s nájmem bytu spojené za období část měsíce dubna 2020 a dále měsíce červenec 2020, srpen 2020, září 2020 zvlášť závažným způsobem porušila své povinnosti vyplývající z nájmu, proto nájem předmětného bytu skončil doručením výpovědí žalované, tj. dnem 8.10.2020. Žalovaná tak předmětný byt od té doby užívá bez právního důvodu. Žalobkyně jako vlastník bytu má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje (§ 1040 odst.1 o.z.). Žalobkyně se tedy domáhá vyklizení předmětného bytu po právu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 3. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 5 300 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů za 1 úkon (podání žaloby) dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.