23 C 67/2021-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 45 296 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh žalovaného na nájemném v období od července do září 2019 a na náhradě ve výši ujednaného nájemného za období od října do prosince 2019 a nedoplatku vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 25 040 Kč se splatností do 31.7.2020, kdy žalovaný užíval byt ve vlastnictví žalobce [číslo] o velikosti 1+2 v 7. nadzemním podlaží domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec], (dále jen,,předmětný byt“), na základě nájemní smlouvy ze dne 5.2.2017 na dobu určitou s opakovaným obnovováním do 30.9.2019. Přes upomínku žalobce žalovaný dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění: Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 5.4.2017 včetně 4 dodatků soud zjistil, že žalovaný se stal nájemcem, předmětného bytu na dobu určitou s opakovaným obnovováním do 30.9.2019. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu ze dne platného od května 2017 soud zjistil, že žalovaný byl povinen platit nájemné ve výši 3 376 Kč a zálohy za služby ve výši 2 646 Kč měsíčně. Z Vyúčtování služeb za období od 1.1.2019 do 31.12.2019 soud zjistil, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek na službách ve výši 25 040 Kč se splatností do 31.7.2020. Z upomínky ze dne 26.8.2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu na nájemném a službách ve výši 91 544,30 Kč. 5. Na základě předložených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný se stal nájemcem předmětného bytu ve vlastnictví žalobce na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 5.4.2017 na dobu určitou s opakovaným obnovováním do 30.9.2019. Dle evidenčního listu platného od 1.5.2017 byl žalovaný povinen platit nájemné ve výši 3 376 Kč a zálohy za služby ve výši 2 646 Kč měsíčně, obojí splatné vždy do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné a zálohy platí. Za dobu od července do prosince 2019, kdy žalovaný předmětný byt užíval, vznikl žalovanému dluh na nájemném ve výši 20 256 Kč. Za rok 2019 byl žalovanému vyúčtován nedoplatek na službách ve výši 25 040 Kč splatný do 31.7.2020. K úhradě dluhu ve výši 45 296 Kč pak byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 26.8.2020, žalovaný však nezaplatil ničeho. 6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 27.2.2017, (dále jen„ o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2237 smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl nájemcem předmětného bytu na základě nájemní smlouvy na dobu určitou do 30.9.2019, porušil však svou smluvní povinnost platit ujednané nájemné, proto je povinen žalobci zaplatit dluh na nájemném za období od července do září 2019 ve výši 10 128 Kč. Navzdory zániku nájemního vztahu žalovaný předmětný byt dále užíval bez právního důvodu, proto má žalobce právo na úhradu ve výši ujednaného nájemného ve výši 10 128 Kč v souladu s § 2295 o.z. za dobu od října do prosince 2019. Za rok 2019 pak byl žalovanému vyúčtován nedoplatek na službách ve výši 25 040 Kč se splatností do 31.7.2020, který je žalovaný rovněž povinen zaplatit. Nárok žalobce na zaplacení dluhu na nájemném ve výši 20 256 Kč a nedoplatku vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 25 040 Kč je tak po právu. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobci i úrok z prodlení dle § 1970 o.z., který je požadován ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. a za dobu, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou dluhu, když nájemné i zálohy za služby byly splatné vždy do konce každého měsíce, za měsíc, za které se nájemné a zálohy platí, nedoplatek vyúčtování byl splatný do 31.7.2020, proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.. 8. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla žalobkyně plný úspěch ve věci a splnila podmínku předžalobní výzvy dle § 142 a o.s.ř., proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů vůči žalované ve výši 10 105,80 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 265 Kč a odměnu za dva úkony právní služby po 2 940 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a),d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ke dni podání žaloby, (dále jen,, vyhláška“), dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 13 odst. 1, 3 vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč podle § 137 odst. 3 písm.a) o.s.ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.