24 C 154/2021-97 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 2. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 14. 6. 2019 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč převodem na běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 10,9 % ročně, a to v 60. měsíčních splátkách po 2 175 Kč počínaje 22. 7. 2019. Jelikož žalovaný nesplácel řádně, prohlásila žalobkyně celý zůstatek úvěru splatným ke dni 22. 1. 2020. Žalovaná částka se pak skládá z dlužné jistiny ve výši 98 967,74 Kč a poplatků ve výši 635,24 Kč. Dále se žalobkyně domáhala obchodních úroků ve sjednané výši 10,9 % ročně, a to včetně jejich kapitalizované výše z dlužné jistiny za období od 21. 8. 2019 do 26. 10. 2020 a úroků z prodlení v zákonné včetně jejich kapitalizované výše z dlužné jistiny a poplatků za období od 21. 8. 2019 do 26. 10. 2020. K tomu odkázala na transakční historii. Žalovaný přes několikeré upomínky na tuto pohledávku ničeho neuhradil. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Z následujících provedených důkazů po jejich zhodnocení jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 6. 2019 smlouvu o úvěru [číslo], jejíž součástí se staly obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry a sazebník poplatků Poštovní spořitelny (listina nazvaná žádost o poskytnutí ČSOB spotřebitelského úvěru). V této smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 100 000 Kč převodem na běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 10,9 % ročně, a to v 60. měsíčních splátkách po 2 175 Kč počínaje 22. 7. 2019 (listina nazvaná žádost o poskytnutí ČSOB spotřebitelského úvěru, obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry). Žalobkyně žalovanému sjednaných 100 000 Kč dne 14. 6. 2019 převedla na běžný účet (výpis z účtu). Jelikož žalovaný nesplácel řádně, uhradil jen první splátku ve výši 2 175 Kč a část druhé ve výši 112,47 Kč (transakční historie), prohlásila žalobkyně celý zůstatek úvěru splatným ke dni 22. 1. 2020 (dopis ze dne 24. 1. 2020, transakční historie). Předtím však byl žalovaný třikráte vyzván k úhradě dluhu a bylo mu oznámeno, že na běžném účtu nebylo dostatek prostředků k inkasu splátky (dopisy ze dne 9. 9. 2019, 30. 9. 2019 a 31. 10. 2019 a dále nedatovaný dopis). Za tyto upomínky byla žalobkyně oprávněna vyúčtovat žalovanému poplatky ve výši 300 Kč a 500 Kč za výzvu k úhradě (listina nazvaná žádost o poskytnutí ČSOB spotřebitelského úvěru, sazebník poplatků Poštovní spořitelny). Na těchto poplatcích žalobkyně eviduje dluh ve výši 635,24 Kč (transakční historie). Na jistině zůstal žalovaný dlužen 98 967,74 Kč a do 26. 10. 2020 vznikl žalobkyni nárok na úrok ve výši 13 487,88 Kč a úrok z prodlení ve výši 6 285,28 Kč (transakční historie, výpočet úroků). Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěrovou historii žalovaného, zda není dlužníkem a zkoumala jeho příjmy a výdaje. Přitom dospěla k závěru, že žalovaný je starobním důchodcem s příjmem 12 570 Kč a pravidelnými výdaji 8 580 Kč. Jeho platební kapacita tak činí 3 990 Kč a měl by proto být schopen poskytovaný úvěr splácet (listina nazvaná žádost o poskytnutí ČSOB spotřebitelského úvěru, informace z CBCB, schvalovací protokol, výpis z účtu, přijaté platby). Před podáním žaloby byl žalovaný dále vyzván k úhradě zástupcem žalobkyně s upozorněním, že pokud tak neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby (předžalobní upomínka, podací arch). Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu (dále již jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., když obsahuje veškeré citovaným ustanovení vyžadované náležitosti, tedy závazek úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky a závazek úvěrovaného tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (v tomto případě 10,9 % ročně). Žalobkyně rovněž splnila podmínky stanovené § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když řádně prověřila schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet. Součástí smlouvy se staly v souladu § 1751 odst. 1 o.z. obchodní podmínky. Podle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky s tím, že je žalovaný vrátí spolu se sjednanými úroky a poplatky formou pravidelných splátek. Zatímco žalobkyně splnila svou povinnost a poskytla žalovanému peněžní prostředky ve smluvené výši (100 000 Kč), žalovaný svou povinnost řádně neplnil (nesplácel řádně). Žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami prohlásila veškeré závazky z poskytnutého úvěru ke dni 22. 1. 2020 splatnými. Ode dne následujícího tak byl žalovaný v prodlení se zesplatněnou částkou (§ 1968 o. z.). Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému tak uložil zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně sjednaných úroků a úroků z prodlení podle § 1970 o. z., jak je žalobkyně požadovala ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to včetně jejich kapitalizované výše, neboť žalobní požadavek přesně odpovídá zjištěnému skutkovému stavu. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 30 121 Kč tak sestávají z odměny za čtyři úkony právní služby po 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku, podání žaloby a účast při jednání soudu (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT), čtyř náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT), náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 4 536 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 985 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil rovněž podle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.