28 C 167/2021-66 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 04. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 583,99 Kč s příslušenstvím v žalobě blíže specifikovaným s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 24. 8. 2017 k telefonním číslům [číslo] a [číslo]. Žalovaná si v období od 23. 8. 2017 do 22. 11. 2017 objednala prostřednictvím komunikační sítě žalobkyně služby třetích osob prostřednictvím volání na telefonní [číslo] platebních transakcí, za což vyúčtovala žalobkyně žalované celkem částku 4 583,99 Kč. Žalovaná ani přes zaslanou upomínku svůj dluh do dne podání žaloby nesplnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 24. 8. 2017 byly mezi účastníky uzavřeny smlouvy„ [anonymizováno] mobilní hlasová služba“, na jejichž základě níž byly žalované přidělena k užívání telefonní čísla: [číslo] a [číslo]. Žalovaná si prostřednictvím sítě žalobkyně využila v zúčtovacím období od 23. 8. 2017 do 22. 9. 2017 volání z obou telefonních čísel na informační linku [číslo] v ceně 3,5 Kč vč. DPH, 3,5 Kč a 13,99 Kč. Tuto částku, včetně dalších služeb, žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 5. 10. 2017. V období od 23. 9. 2017 do 22. 10. 2017 využila žalobkyně prostřednictvím výše uvedených telefonních čísel služeb třetích stran spočívajících ve volání na telefonní číslo s předvolbou 909 (služby pro dospělé) v trvání 27 minut v ceně 2 430 Kč, v 11 SMS na telefonní číslo s předvolbou 903 (hry, hudba, videa…) v ceně 1 089 Kč a ve volání na telefonní číslo s předvolbou 909… (služby pro dospělé) v trvání 5 minut v ceně 450 Kč Tyto služby žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 3. 11. 2017. Žalovaná si prostřednictvím sítě žalobkyně využila v zúčtovacím období od 23. 10. 2017 do 22. 11. 2017 služby třetích stran spočívající v zaslání 8 SMS z obou telefonních čísel na telefonní číslo s předvolbou 903… (hry, hudba, videa) v ceně 594 Kč Tyto služby žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 11. 12. 2017. Žalovaná vyúčtované částky neuhradila. Žalobkyně jí proto poskytované služby zrušila, o čemž žalovanou písemně uvědomila dne 8. 1. 2018, a současně žalovanou upomenula o zaplacení dlužných částek v celkové výši 8 048 Kč. Upomínku žalobkyně předala k poštovní přepravě jako doporučenou zásilku dne 9. 1. 2018. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ustanovení § 2 písm. n) cit. zák., je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 64 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle § 2079 odst. 1 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 1939 odst. 1 o. z. poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které smlouva výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly žalované poskytnuty služby třetích stran, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaná povinna uhradit cenu těchto služeb přímo žalobkyni. Protože žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatila, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, a ocitla se s placením dluhu v prodlení den následující po jeho splatnost, soud žalobkyni přiznal rovněž úroky z prodlení dle § 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 316/2013 Sb. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni.. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.