30 C 55/2021 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 18. 11. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela dne 1.11.2018 s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. Žalovaná doručila právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost žalovaného. Kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala žalovanému nabídku k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku právní předchůdkyně žalobkyně tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na mobilní telefon, který uvedl v rámci své registrace. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázala věřiteli úvěr, včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo 1 000Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30.dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku ve výši 15 000 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými žalovanému prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu, splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu až do výše celkové dlužné částky. Žalovaný se dostala do prodlení, když neuhradila ani minimální pravidelnou splátku. Právní předchůdkyně žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaný ani přes výzvy tak neučinil a ke dni podání žaloby dlužnou částku nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost [právnická osoba] dne [datum] a tato dále pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 15 000Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4762,79 Kč a zákonného úroku z částky 15 000Kč od 2.3.2019 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2375Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti má soud za to, že ze smlouvy o revolvingovém úvěru s datem 1.11.2018 lze učinit závěr, že není účastníky podepsána a není v ní uveden ani účet žalovaného. 4. Z výpisů čerpání s datem splatnosti 1.2.2019 soud zjistil, že celková částka k datu splatnosti činila 20 65,29 Kč. 5. Z výpisů čerpání s datem splatnosti 1.1.2019 soud zjistil, že celková částka k datu splatnosti činila 19 087,79 Kč. 6. Z výpisů čerpání s datem 1.3.2019 soud zjistil, že celková částka k datu splatnosti činila 22 095,29 Kč. 7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 15. 11. 2018 soud zjistil, že na účet číslo [bankovní účet] byla odeslána částka 1 250 Kč. 8. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 15. 11. 2018 soud zjistil, že na účet číslo [bankovní účet] byla odeslána částka 1 250 Kč. 9. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 14. 11. 2018 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na účet číslo [bankovní účet] zaslána částka 2 000 Kč. 10. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 13. 11. 2018 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na účet číslo [bankovní účet] odeslána částka 1 500 Kč. 11. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 12. 11. 2018 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na účet číslo [bankovní účet] odeslána částka 2 000 Kč. 12. Z potvrzení o provedené platbě za 1.11.2018 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na účet číslo [bankovní účet] odeslána částka ve výši 4 000 Kč. 13. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 12. 1. 2018 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na účet číslo [bankovní účet] odeslána částka 3 000 Kč. 14. Z Loan application infa bylo zjištěno, že ke jménu a příjmení žalovaného bylo vedeno číslo účtu: [bankovní účet]. 15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] 16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] 17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu učinil soud o věci následující skutkový závěr: Žalovanému byly na jeho účet č [bankovní účet] zaslány v období od 1.11.2018 do 15.11.2018 částky ve výši 2x 1250Kč, 3000Kč, 4000Kč, 2x2000Kč a 15000Kč Celkem částka ve výši 15 000Kč. Vše bez zkoumání jeho úvěruschopnosti s tím, že žádost o poskytnutí úvěru byla vyřizována přes webové rozhraní na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. 18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V daném případě měla být smlouva sjednána dne 1.11.2018 tedy za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost 1.12.2016. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebiteli povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 23. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala svá žalobní tvrzení o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, považoval soud v intencích ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení pouze takovou část nároku, o níž měl za to, že byla žalovanému jako úvěr poskytnuta, respektive, že byla žalovaným v rámci poskytnutí revolvingového úvěru vyčerpána. Soud na základě zkoumání shora jmenovaných listin dospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně o vyčerpání částky 15 000Kč ze strany žalovaného je pravdivé a mohlo být těmito listinami prokázáno. Za stavu, kdy kladné posouzení úvěruschopnosti nebylo opřeno o žádná konkrétní tvrzení jakým způsobem se tak ze strany právní předchůdkyně mělo dít, soud žalobu zamítl výrokem II. co do nároků vyplývající z úvěrové smlouvy samotné, neboť měl za to, že je neplatná. 25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal náklady řízení ve výši 908,96 Kč, přičemž tato částka představuje 35,52 % z