7 C 126/2021-65 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí výše uvedenou částku s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) dne 21. 3. 2017 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se je dodržovat. Tímto způsobem se součástí smlouvy stal rovněž ceník [právnická osoba]. Předmětem smlouvy byl závazek [právnická osoba] poskytovat žalovanému sjednané služby za sjednaných podmínek a závazek žalovaného zaplatit v ceníku sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl s žalovaným sjednán pronájem přijímacích zařízení, a to MODEM TECHNICOLOR TC7200 V2 ED3 WIFI EMTA ([anonymizováno]) (dále jen„ MODEM“) a STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY ([číslo]) (dále jen„ STB“). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný podpisem na zakázkovém listu ze dne 22. 3. 2017. Žalovaný řádně nehradil sjednanou cenu za pronajaté zařízení MODEM (70 Kč za měsíc), kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně účtovala a to: dokladem [číslo] splatným 5. 6. 2017 na 70 Kč, dokladem [číslo] splatným 5. 7. 2017 na částku 70 Kč, dokladem [číslo] splatným 5. 8. 2017 na částku 70 Kč a dokladem [číslo] splatným 5. 9. 2017 ve spojení s dobropisem [číslo] splatným 20. 9. 2017 na částku 51,97 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 10. 10. 2017. Odstoupením byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužnou částku za poskytnuté služby a byl upozorněn na povinnost vrátit zařízení. Žalovaný byl povinen vrátit zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení byla žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu. Žalovaný nevrátil ani jedno předmětné zařízení, a proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč (2 x 2 000 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému upomínku, a to dne 30. 7. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 21. 9. 2021, č. j. 7 C 126/2021-27, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání ve svém podání ze dne 27. 9. 2021. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud proto za nesporný považuje tento skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 3. 2017 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Žalovaný si ve smlouvě mimo jiné objednal služby spočívající v pronájmu zařízení a zavázal se hradit cenu těchto služeb. Podpisem Smlouvy žalovaný vzal mimo jiné na vědomí, že v případě pokud nevrátí pronajatá zařízení včas a v pořádku zavazuje se uhradit smluvní pokutu dle ceníku. Podle zakázkového listu byla žalovanému předána dvě zařízení. Žalovanému vznikl dluh v celkové výši 228,07 Kč. Protože žalovaný dluh neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 10. 10. 2017 od Smlouvy odstoupila. Žalovaný poskytnuté zařízení ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně nezaslal, a to ani dodatečně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. 6. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku, nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Soud v daném případě zjistil, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována k vedení sporu na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 3. 2017 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (§ 1746 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný byl seznámen se Všeobecnými podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a s Ceníkem služeb, což stvrdil svým podpisem smlouvy. Na základě Smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému objednané služby elektronických komunikací, a za tím účelem mu rovněž dočasně poskytla shora specifikovaná přijímací zařízení (MODEM a STB). Žalovaný se zavázal v souladu s čl. 7 ./7.4. Všeobecných podmínek vrátit pronajatá zařízení nejpozději do 14 dnů od data ukončení smlouvy. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy, když soustavně nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací a předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 10. 10. 2017 odstoupila (čl. 2 .7.3.2. Všeobecných podmínek). V souladu s čl. 7 ./7.4. Všeobecných podmínek byl žalovaný povinen vrátit předchůdkyni žalobkyně pronajaté přijímací zařízení. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, ani po výzvě, vznikla mu v souladu se smlouvou, ve spojení s 7./7.6. Všeobecných podmínek a Ceníkem služeb, povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně sjednanou smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč (2 x 2 000 Kč) za nevrácená přijímací zařízení. Protože žalovaný k výzvě předchůdkyně žalobkyně smluvní pokutu nezaplatil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši 4 000 Kč. Dále má soud za prokázané, že ve Smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 21. 3. 2017 ve spojení s Všeobecnými podmínkami a Ceníkem služeb byla mezi účastníky platně sjednána smlouva o nájmu věci (§ 2201 občanského zákoníku), na jejímž základě žalobkyně pronajala žalovanému výše specifikované doplňkové zařízení MODEM. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni nájemné ve výši 70 Kč měsíčně za zařízení MODEM. Žalovaný však řádně a včas neuhradil nájemné za období od 15. 5. 2017 do 14. 9. 2017, čímž porušil povinnost vyplývající mu z § 2217 občanského zákoníku a dluží tak žalobkyni nájemné v celkové výši 228,07 Kč. S ohledem na výše uvedené soud přiznal žalobkyni ve výroku tohoto rozsudku částku celkem ve výši 4 228,07 Kč, sestávající z neuhrazené smluvní pokuty v cel