7 C 267/2021-98 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí výše uvedenou částku s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedla, že provozuje městskou hromadnou dopravu, přičemž žalovaný cestoval jejími drážními vozidly (tramvaj - linka 17) v rozporu s přepravními podmínkami, když neměl platný jízdní doklad. Na základě těchto skutečností byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému dle Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen„ SPP“), obojí splatné v den provedení kontroly, k níž došlo dne 1. 3. 2021. Žalovaný přes zaslanou výzvu k úhradě dlužnou částku ve výši 1 524 Kč neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 17. 9. 2021, č. j. 7 C 267/2021-96, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Nevyjádřila se ani žalobkyně a soud tedy také její souhlas předpokládal. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 1. 3. 2021 podepsaného žalovaným a osobou pověřenou žalobkyní ke kontrole soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě Palackého náměstí. 6. Dále žalobkyně předložila předžalobní výzvu ze dne 17. 5. 2021, kde žalovaného vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu do 7 dnů. Dle přiloženého potvrzení byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. 7. Dle čl. 2 odst. 1 SPP (ve znění účinném od 1. 8. 2018) je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě a nastoupí do vozidla s platnou jízdenkou či zakoupí jízdenku ve voze, kde tak lze učinit. Dle čl. 4 odst. 1 SPP je cestující povinen před nástupem do vozidla opatřit si jízdní doklad. Dle čl. 8 odst. 4 SPP cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí přirážku ve výši 1 500 Kč a jízdné. 8. Dle Informace pro cestující vydané žalobkyní a Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy ve znění účinném od 1. 8. 2018 (čl. III) činí jízdné v daném případě (oblast [obec]) částku 24 Kč. 9. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1. 5. 2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. 10. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b). 11. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že žalovaný ve výše popsaném případě cestoval dopravním prostředkem (tramvají – linkou 17) žalobkyně bez platného jízdního dokladu a je tedy dle § 37 zákona o dráhách, povinen zaplatit přirážku k jízdnému (1 500 Kč) a jízdné (24 Kč) se splatností v den provedené kontroly. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas neuhradil (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobkyně může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole. 13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).