7 C 288/2021-31 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 12. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí výše uvedenou částku s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná cestovala dne 24. 1. 2020 drážním vozidlem Dopravního podniku [územní celek], a.s. a uzavřela tak s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o přepravě osob. Žalovaná se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem a tím porušila svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona a Smluvních přepravních podmínek pro přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy v [obec] (dále jen„ SPP“), když za uskutečněnou jízdu byla povinna zaplatit jízdné ve výši 20 Kč. Jelikož žalovaná cestovala bez zaplacení řádného jízdného, požaduje žalobkyně za porušení povinnosti žalované přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka za žalovanou postoupena z právního předchůdce žalobkyně Dopravního podniku [územní celek], a.s. na žalobkyni. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná přes zaslanou výzvu k úhradě dlužnou částku ve výši 1 520 Kč neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná byla usnesením ze dne 19. 10. 2021, č. j. 7 C 288/2021-29, vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se ve stejné lhůtě vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak její souhlas předpokládal. Nevyjádřila se ani žalobkyně a soud tedy také její souhlas předpokládal. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 24. 1. 2020 podepsaného žalovanou a osobou pověřenou právním předchůdcem žalobkyně ke kontrole soud zjistil, že žalovaná se přepravovala bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě zastávky [anonymizována dvě slova]. 6. Ze Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že společnost D podnik [územní celek], a.s. pohledávku za žalovanou včetně práv spojených s pohledávkou postoupila na žalobkyni. 7. Z Oznámení postupitele o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalované bylo právním předchůdcem žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky za žalovanou. 8. Dále žalobkyně předložila předžalobní upomínku ze dne 18. 1. 2021, kde žalovanou vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu. Dle přiložené kopie obálky byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. 9. Dle čl. 2 SPP odst. 1 a odst. 2 (ve znění platném od 1. 1. 2020) je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije své právo k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla dopravce s platným jízdním dokladem nebo tím, že dopravce umožní cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné zaplatí cestující bezodkladně po nástupu do vozidla u řidiče. Dle čl. 3 odst. 1 SPP je cestující povinen mít u sebe po celou dobu trvání přepravy platný jízdní doklad, jímž se při kontrole jízdních dokladů prokazuje pověřené osobě. Dle čl. 7 odst. 2 písm. h) SPP je cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce neprokáže platným jízdním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Dle čl. 9 odst. 5 je přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovena ve výši 1 500 Kč. 10. Dle Nařízení [územní celek] č. 3/2019 o maximálních cenách jízdného městské hromadné dopravy ve městě [obec] a v dopravně připojených obcích (ve znění účinném od 1. 1. 2020) činí jízdné v daném případě částku 20 Kč. 11. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1. 5. 2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. 12. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b). 13. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že žalovaná ve výše popsaném případě cestovala dopravním prostředkem (trolejbusem – linkou 27) právního předchůdce žalobkyně bez platného jízdního dokladu a je tedy dle § 37 zákona o dráhách, povinna zaplatit přirážku k jízdnému (1 500 Kč) a jízdné (20 Kč) se splatností v den provedené kontroly. Jelikož žalovaná dluh řádně a včas neuhradila (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobkyně může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole. Žalobkyně, na kterou v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla pohledávka za žalovanou z Dopravního podniku [územní celek], a.s., má proti žalované splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalované či jiným právně relevantním způsobem. 15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši