7 C 301/2021-100 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí výše uvedenou částku s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedla, že provozuje městskou hromadnou dopravu, přičemž žalovaný cestoval jejími vozidly (tramvají – linkou 9) v rozporu s přepravními podmínkami, když neměl platné jízdní doklady. Na základě těchto skutečností byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni jízdné a přirážky k jízdnému dle Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen„ SSP“), obojí splatné v den provedení kontrol, k nimž došlo ve dnech dne 8. 2. 2021 a 27. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 24. 9. 2021, č. j. 7 C 301/2021-98, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Nevyjádřila se ani žalobkyně a soud tedy také její souhlas předpokládal. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 8. 2. 2021 podepsaného osobou pověřenou žalobkyní ke kontrole, když žalovaný odmítl zápis podepsat, soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky (tramvají linkou 9), jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě Nákladové nádraží Žižkov. 6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 27. 2. 2021 podepsaného žalovaným a osobou pověřenou žalobkyní ke kontrole soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky (tramvají linkou 9), jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě Hlavní nádraží. 7. Dále žalobkyně předložila předžalobní výzvu ze dne 14. 4. 2021, kde žalovaného vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu do 7 dnů. Dle přiloženého potvrzení byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. 8. Dle čl. 2 odst. 1 SSP (ve znění účinném od 1. 8. 2018) je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě a nastoupí do vozidla s platnou jízdenkou či zakoupí jízdenku ve voze, kde tak lze učinit. Dle čl. 4 odst. 1 SSP je cestující si povinen před nástupem do vozidla opatřit jízdní doklad. Dle čl. 8 odst. 4 SSP cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí přirážku ve výši 1 500 Kč a jízdné. 9. Dle Informace pro cestující vydané žalobcem a Tarifu pražské integrované dopravy ve znění účinném od 1. 8. 2018 (čl. III) činí jízdné v daném případě (oblast Praha) částku 24 Kč. 10. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1. 5. 2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. 11. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b). 12. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že žalovaný ve výše popsaných případech cestoval dne 8. 2. 2021 a dne 27. 2. 2021 dopravním prostředkem (tramvají – linkou 9) žalobkyně bez platného jízdního dokladu a je tedy dle § 37 zákona o dráhách, povinen zaplatit přirážku k jízdnému (2 x 1 500 Kč) a jízdné (2 x 24 Kč) se splatností v den provedené kontroly. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas neuhradil (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobkyně může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedených kontrolách. 14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po [datum], které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).