7 C 37/2021-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 2 749 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 96 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela jako pojistitel s účinností od 1. 12. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizováno] životní pojištění“. Žalovaná sjednané pojistné řádně nehradila a za období od 1. 9. 2019 do 3. 2. 2020, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (doručeno fikcí dne 29. 10. 2021 na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení dne 6. 11. 2018, jež je výše specifikována včetně pojistných podmínek a přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění, které byly sjednány jako její součást. Žalovaná se v této smlouvě zavázala hradit pojistné ve výši 470 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojené s investičními fondy ze dne 1. 6. 2018. K tomu žalobkyně doložila upomínku ze dne 3. 12. 2019 včetně doručenky s výstrahou zániku pojištění ke dni 3. 2. 2020. Dále žalobkyně předložila oznámení o zániku pojištění adresované žalované ze dne 13. 2. 2020. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní upomínku ze dne 5. 6. 2020 adresovanou žalované včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalované před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila výpočet kapitálové hodnoty smlouvy ze dne 5. 6. 2020, z něhož vyplývá, že celková dlužná částka činí ke dni 13. 2. 2020 – 2 648,16 Kč. Z vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] dále vyplývá, že celková pohledávka za žalovanou činí 2 749 Kč, přičemž tato částka sestává z dlužného pojistného za období od 1. 9. 2019 do 3. 2. 2020 ve výši 2 399 Kč a poplatku za předčasné ukončení smlouvy v částce 350 Kč. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaná pojistné řádně nehradila, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázala, a to v období výše specifikovaném. 5. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaná řádně nehradila pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí a prokazuje na základě doručení výzvy shora uvedené (§ 2804 občanského zákoníku). Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 občanského zákoníku), za období od 1. 9. 2019 do 3. 2. 2020 čítající 155 dnů (částka 470 Kč měsíčně, tj. 5 640 Kč ročně, 470 x 12, tj. 15,45 Kč denně, 5 640: 365), za shora uvedené období tudíž ve výši 2 395 Kč (155 x 15,45). Žaloba na dlužné pojistné v celkové výši 2 395 Kč je tedy důvodná. Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 7. Co se týče poplatků v celkové částce 354 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami sjednána. Pouhý odkaz na žalobkyní jednostranně vyhotovený Přehled poplatků a parametrů pojištění, který je navíc nejednoznačný a variabilní, kdy přesná specifikace výše poplatků není součástí pojistných smluv, nemůže být k tíži žalované. Ač je daná povinnost žalobkyní nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě některé z poplatků (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) souvisí mimo jiné s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobkyně odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v rozsahu 354 Kč zamítl včetně odpovídající části příslušenství. Svou neúčastí u jednání soudu se žalobkyně vzdala možného poučení dle § 118a o.s.ř. 8. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 2 395 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 2 479 Kč a žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení částky 354 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 366 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 2 845 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 87 %, úspěch žalované 13 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 74 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 1 102 Kč. S