8 C 357/2020-47 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit mu částku shora uvedenou spolu s úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od 20.5.2015 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že dluh vznikl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako věřitelem. Na základě smlouvy byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta žalovanému finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky do 19.5.2015. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z potvrzení [právnická osoba] vyplynulo, že právní předchůdce žalobce dne [datum] odeslal na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 1 500 Kč. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce vyplynulo, že ve shora uvedených dnech byly převedeny shora uvedené částky na účet č. [bankovní účet]. Dále žalobce doložil dvě listiny adresované žalovanému, a sice předžalobní upomínku a oznámení o postoupení pohledávky. Dle přiloženého poštovního archu bylo oznámení dne 18.1.2018 a upomínka dne 18.5.2020 žalovanému odeslány. Žalobce rovněž doložil nepodepsané listiny, a sice smlouvu o půjčce, obchodní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou žalobci. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému 1 500 Kč, jak je shora uvedeno. Žalobce disponuje osobními údaji žalovaného a listinami shora uvedenými, pohledávka za žalovaným mu byla postoupena shora uvedenou společností, což bylo žalovanému oznámeno v oznámení odeslaném dne 18.1.2018. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému 1 500 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Z žádného provedeného důkazu ani při zohlednění pasivity žalovaného a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobce nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalobcem tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobce disponuje identifikačními údaji žalovaného a nepodepsanými listinami shora specifikovanými, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, sdělil žalovaný a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se žalobcem doložené listiny dostaly do sféry dispozice žalovaného a tento následně vyjádřil, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli být těmito vázán. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů. Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému žalovanou částku, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce či jeho právní předchůdce vyzval žalovaného dříve, než tak učinil upomínkou (oznámením o postoupení pohledávky) odeslaným dne 18.1.2018. Takovou je s odkazem na § 573 občanského zákoníku třeba považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 23.1.2018. Ode dne 25.1.2018, kdy neplnil bez zbytečného odkladu, je tedy žalovaný v prodlení. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, když zároveň doložil splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 1 500 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 1 881,80 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení příslušenství specifikovaného ve výroku č. II tohoto rozsudku, jež v kapitalizované výši představuje částku 324,21 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 2 206,01 Kč tak představuje úspěch žalobce 85 %, úspěch žalovaného 15 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 70 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 1 043 Kč.