1 C 86/2022-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou došlou soudu 19. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni dluhy ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zavřené s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. K jednání, ač řádně a včas předvolán, se žalovaný bez omluvy nedostavil, zatímco žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Provedeným dokazováním byly soudem zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 6. 2019 soud zjistil, že jí uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně a předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 40 000 Kč jako úvěr s dobou trvání úvěru na 80 týdnů, žalovaný se zavázal uhradit administrativní poplatek ve výši 20 % z výše Jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Uhradí rovněž úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy. V případě smlouvy na 80 týdnů (80 splátek) činí zápůjční úroková sazba 20,74 % p.a. Odměna za hotovostní inkaso splátek činí v daném případě 57 % z výše jistiny za celou dobu trvání Smlouvy. Žalovaný neuzavřel pojištění. Odměna za hotovostní inkaso činila 22 800 Kč, úrok 6 800 Kč, administrativní poplatek 8 000 Kč, celková částka k zaplacení činila dle Smlouvy 77 600 Kč, bylo dohodnuto splácení v 80 týdenních splátkách v hotovosti, kdy výše první až předposlední splátky činí 970 Kč, výše poslední splátky činí 970 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze 7. 1. 2022 soud zjistil, že z předchůdkyně žalobkyně byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Podle předložené přílohy k této smlouvě – seznamu pohledávek z 6. 1. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3 2. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. 8. Z dopisu žalobkyně ze dne 3. 2. 2022 žalobkyně žalovaného soud zjistil, že jej informovala o zpracování osobních údajů a o tom, že za ním nabyla pohledávku dle smlouvy o postoupení s právní předchůdkyní žalobkyně. Podle podacího lístku byl tento dopis podán na poštu jako doporučené psaní dne 4. 2. 2022. 9. Z karty zákazníka soud zjistil, že před poskytnutím úvěru žalovaný poskytl informace o své situaci v rámci žádosti o spotřebitelský úvěr, kdy uvedl své vzdělání, rodinný stav, adresu trvalého i faktického pobytu, druh bydlení, statut, od kdy žije v bydlišti, na základě jaké smlouvy, kdo s ním sdílí domácnost, že nemá děti, zaměstnavatele, čistý příjem a další příjmy, výdaje na bydlení, osobní výdaje, když celkem má příjmy 22 100 Kč, celkem výdaje 8 000 Kč měsíčně a použitelný příjem činí 14 100 Kč. 10. Z výzvy k plnění soud zjistil, že dopisem ze dne 14. 4. 2022 byl žalovaný vyzván [právnická osoba] [anonymizována tři slova] k zaplacení před podáním žaloby. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 12. Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli Smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,74 ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 22 800 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 80 týdenních splátkách po 970 Kč počínaje 27. 6. 2019 a poslední splátka byla stanovena na 31. 12. 2020. Žalovanému byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty. Žalovaný nehradil řádně sjednané splátky. Ke dni 31. 12. 2020 žalovaný neuhradil, jak měl, dlužnou částku, úročí se tak neuhrazená jistina ve výši 40 000 Kč od 1. 1. 2021 až do zaplacení úrokem ve výši 20,74 % ročně. Pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni 7. 1. 2022 a žalovaný byl o postoupení vyrozuměn. Ke dni postoupení činila pohledávka tj. k 7. 1. 21022 částku 21 100 Kč skládající se z dlužné jistiny 40 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5 155 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 21 945 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínkou prostřednictvím svého zástupce, na kterou žalovaný nereagoval, dlužnou částku nezaplatil. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží 75 100 Kč sestávající z dlužné jistiny 40 000 Kč a dlužných úhrad za služby 35 100 Kč; kapitalizované úroky 8 572,53 Kč; kapitalizované zákonné úroky z prodlení 3 410 Kč; úroky ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Dle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 20. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.). Na základě této smlouvy obdržel žalovaný peněžní prostředky v hotovosti, avšak řádně neplnil sjednané splátky, dluh se stal splatným a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit nejen jistinu a úroky, ale rovněž další sjednané nároky. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879, 1880 o. z.). Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení (§ 1968, § 1970 o. z.). 21. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 872,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 755 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 100 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy, žaloby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 320 Kč ve výši 2 797,20 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 22. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.