21 C 11/2022-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20.8.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 7 995 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto roszudku s tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným došlo dne 5.9.2007 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč, to vše formou 40 týdenních splátek po 205 Kč. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas a dluží celkem žalovanmou částku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 na žalobkyni. I přes výzvu žalovný ničeho neuhradil. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 13.1.2022 č.j. 21 C 11/2018-14 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne 17.1.2022 a žalovanému dne 27.1.2022 náhradně. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 5.9.2007 plyne, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela tohoto dne s žalovaným smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spúolu se souhrnným poplatek ve výši 3 200 Kč, tj. celkem částku 8 200 Kč formou 40 týdenních splátek po 205 Kč. První splátka měla být zaplacena 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, dle kterých v případě, že žalovaný nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky (čl. 8 Smluvních podmínek). Poslední splátku žalovaný zaplatila dne 18.9.2007, jak plyne z tvrzení žalobkyně v žalobě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 včetně Přílohy č. 1 (strany 99) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 6.1.2021 byla tato skutečnost oznámena žalovanému, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 6.1.2021. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 1.2.2021, jak plyne z podacího lístku. Z výzvy ze dne 29.7.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou; tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 30.7.2021, jak plyne z podacího lístku. 5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. soudu: tj. před 1.1.2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práva a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky došlo v roce 2007, aplikoval soud na na vznik závazkového vztahu příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) a na postoupení pohledávky příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). 6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena písemná smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč, který soud posoudil jako dohodnutý úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaný se celkovou částku 8 200 Kč zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 40 týdenních splátek po 205 Kč. První splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy. Část obsahu smlouvy byla upravena v obchodních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaný nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Celkem žalovaný zaplatit předchůdkyni žalobnkyně částku 205 Kč, poslední splátku uhradil dne 18.9.2007. Následně měla předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky, a jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se do prodlení s vrácením půjčky a je povinen zaplatit rovněž úroky z prodlení z dlužné částky (§ 517 obč. zák.). Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. ObčZ). 11. S ohledem na uvedené skutečnosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl jak co do žalované částky 7 995 Kč (tj. jistiny 4 875 Kč + souhrnného poplatku 3 120 Kč), tak co úroků z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. 12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokátky žalobkyně ve výši 600 Kč účtované podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (tj. za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis výzvy k plnění a za sepis žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč účtované podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.