ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2022:23.C.253.2021.3 Datum: 2022-02-18 Předmět: zaplacení 6 078,64 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o účtu""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 6 078,64 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/19)
1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2021, doplněnou podáním ze dne 28. 9. 2021, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 078,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba], [IČO] (dále jen,,právní předchůdkyně“) uzavřela se žalovaným dne 14.8.2012 smlouvu o účtu č. [bankovní účet], na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14.8.2012 smlouvu
o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu s úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Žalovaný měl u předchůdkyně žalobkyně účet č. [bankovní účet], proto předchůdkyně žalobkyně znala a měla ověřenou jeho platební morálku, výši jeho měsíčních příjmů i výši měsíčních výdajů a veškeré podstatné skutečnosti pro posouzení jeho schopnosti splácet požadovaný úvěr. Žalovaný byl povinen platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 %. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky předchůdkyně žalobkyně žalovaným nebyl vyrovnán, proto předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 21.12.2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného výzvou ze dne 21.12.2019 k úhradě celé dlužné částky. Ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků byl nepovolený debetní zůstatek úročen úrokem ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným ve výši zůstatku úvěru 6 078,64 Kč, úroku z úvěru ke dni 1.12.2020 ve výši 957,38 Kč, úroku z prodlení ke dni 1.12.2020 ve výši 607,84 Kč byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.11.2020 s účinností ke dni 1.12.2020 postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni 1.12.2020, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 28.12.2020 výzvou odeslanou dne 3.2.2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dluhu, žalovaný však neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě, žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti: ze smlouvy o osobním účtu u předchůdkyně žalobkyně ze dne 14.8.2012 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému zřídila ode dne 14.8.2012 žalovanému osobní účet [číslo] Dále předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14.8.2012 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu s úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Žalovaný měl u předchůdkyně žalobkyně účet č. [bankovní účet], proto předchůdkyně žalobkyně znala a měla ověřenou jeho platební morálku, výši jeho měsíčních příjmů i výši měsíčních výdajů a veškeré podstatné skutečnosti pro posouzení jeho schopnosti splácet požadovaný úvěr a vzhledem k převážně kladným zůstatkům na tomto účtu kladně vyhodnotila jeho schopnost debetní zůstatek na tomto účtu splácet. Žalovaný byl povinen platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 %. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky předchůdkyně žalobkyně žalovaným nebyl vyrovnán, proto předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 21.12.2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a vyzvala žalovaného výzvou ze dne 23.12.2019 k úhradě celé dlužné částky sestávající z nepovoleného přečerpání ve výši 6 078,64 Kč a úroků z prodlení ve výši 77,87 Kč. Ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků byl nepovolený debetní zůstatek úročen úrokem ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným ve výši zůstatku úvěru 6 078,64 Kč, úroku z úvěru ke dni 1.12.2020 ve výši 957,38 Kč, úroku
z prodlení ke dni 1.12.2020 ve výši 607,84 Kč byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.11.2020 s účinností ke dni 1.12.2020 postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni 1.12.2020, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 28.12.2020 výzvou odeslanou dne 3.2.2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dluhu ve výši 7 956,16 Kč, žalovaný však neuhradil ničeho.
5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014, (dále jen,, o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva
a povinnosti z nich vzniklé, včetně práva a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Smlouva byla uzavřena v roce 2011, soud proto postupoval dle zákona
č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObchZ“).
6. Podle § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
7. Podle § 502 odst. 1 věta první ObchZ od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
8. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 9 odst.1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24.2.2013, dále jen,, zákon o spotřebitelském úvěru“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
10. Při právním hodnocení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 14. 8. 2012 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru (§ 497 ObchZ), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec 5 000 Kč s úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně znala a měla ověřenou platební morálku žalovaného, výši jeho měsíčních příjmů i měsíčních výdajů, protože žalovaný měl u předchůdkyně žalobkyně veden běžný účet č. [bankovní účet], proto řádně zhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet. Ve smlouvě se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Žalovaný však překročil povolený limit kontokorentu, proto vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 6 078,64 Kč, který žalovaný nevyrovnal, proto předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 21.12.2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet], ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků byl nepovolený debetní zůstatek úročen úrokem ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.11.2020 s účinností ke dni 1.12.2020. Celkově tak žalovaný dluží zůstatek úvěru
ve výši 6 078,64 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni 1.12.2020 ve výši 957,38 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 1.12.2020 ve výši 607,84 Kč a vzhledem ke kapitalizaci úroku i zákonného úroku z prodlení je dále požadován úrok i zákonný úrok z prodlení od 2.12.2020 ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb.., proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje s
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.