23 C 295/2021-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 15 579 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] („ předchůdkyně žalobkyně“), s ním uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] ze dne 24. 4. 2009, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 8 096 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (55) po 352 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 55 týdnů od data podpisu, tj. 14.5.2010. Žalovaný na pohledávku ze smlouvy zaplatil celkem částku ve výši 3 517 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek (8 096 Kč 3 517 Kč 4 579 Kč). Předchůdce žalobkyně poté postoupil pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele spol. [anonymizována dvě slova] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn přípisem ze dne 25.6.2015. Přechodný věřitel pak pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn přípisem ze dne 13.9.2018. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného upomínkou ze dne 12.4.2021 k zaplacení dluhu sestávajícího z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 11 000 Kč, nezaplaceného souhrnného poplatku ve výši 4 579 Kč, ale bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o půjčce č. [číslo] ze dne 24. 4. 2009 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, předchůdkyně žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že peněžní prostředky a odměnu za jejich poskytnutí ve výši 8 096 Kč bude splácet v pravidelných týdenních splátkách (55) po 352 Kč Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly i smluvní podmínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouvu mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a přechodný věřitel spol. [anonymizována dvě slova], který pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 postoupil na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2015 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že pohledávka za jeho osobou byla postoupena na přechodného věřitele spol. [anonymizována dvě slova]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13.9.2018 bylo zjištěno, že přechodný věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni Z výzvy k plnění ze dne 12. 4. 2021 a podacího lístku ze dne 14.4.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 15 579 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] dne 24. 4. 2009, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 8 096 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (55) po 352 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 55 týdnů od data podpisu, tj. 14.5.2010. Žalovaný na pohledávku ze smlouvy zaplatil celkem částku ve výši 3 517 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek (8 096 Kč 3 517 Kč 4 579 Kč). Předchůdce žalobkyně poté postoupil pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele spol. [anonymizována dvě slova] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn přípisem ze dne 25.6.2015. Přechodný věřitel pak pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn přípisem ze dne 13.9.2018. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného upomínkou ze dne 12.4.2021 k zaplacení dluhu sestávajícího z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 15 579 Kč se zákonným úrokem z prodlení, ale bezúspěšně. 6. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen,,o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 („ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle § 517 odst. 1 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení, a dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o půjčce. Soud posoudil souhrnný poplatek ve výši 8 096 Kč jako sjednaný úrok z poskytnutých peněžních prostředků. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 55 týdnů od data podpisu, tj. 14.5.2010. Žalovanému po zápočtu úhrady ve výši 3 517 Kč zůstal dluh ve výši 15 579 Kč, jenž nebyl doposud zaplacen. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vznikla mu povinnost zaplatit i úrok z prodlení. Počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po dni, kdy smlouva zanikla, tj. od 15.5.2010, ale žalobkyně jej požaduje až od 2.7.2015 (den následující od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele) .. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k vymáhání žalobou uplatněného nároku je dána smlouvou o postoupení pohledávek. 8. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch a splnila podmínku dle § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 071 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen,,vyhláška“), odměny ve výši 150 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 1 050 Kč ve výši 221 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.