30 C 161/2019-184 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 3. 5. 2019 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jako zhotovitel uzavřela s žalovanou jako objednatelem dne 26. 2. 2016 smlouvu o dílo číslo [rok], (dále jen Smlouva) kterou se zavázala k opravě zateplení bytového domu [adresa] v obci [obec], část [územní celek], který je umístěn na pozemcích parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m² a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 234 [anonymizováno] vše v obci [obec] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], a to v rozsahu sjednaném v čl. 1 odst. 1.1 Smlouvy jako oprava zateplení bytového domu [ulice a číslo] [obec] v rozsahu dle projektové dokumentace vypracované ing. [příjmení] a výkazu výměr, který je nedílnou součástí této Smlouvy. Cena díla byla sjednána v čl. 2 odst. 2.1 smlouvy na částku 2 929 543,93 Kč, včetně dani z přidané hodnoty v zákonné výši s tím, že tato cena je sjednána podle přiložené cenové nabídky. Tato nabídka, v rozsahu dvou listů, byla jako příloha nedílnou součástí Smlouvy. Žalobkyně učinila nesporným, že žalovaný jako objednatel uhradil žalobkyni jako zhotoviteli část sjednané ceny za dílo, a to dne 9. 11. 2017 částku ve výši 2 623 947,50 Kč a dne 4. 12. 2017 částku ve výši 100 000 Kč, celkem částku 2 723 947,50 Kč, včetně daně z přidané hodnoty v zákonné výši. Na základě dohody mezi smluvními stranami poskytla žalobkyně žalovanému slevu z ceny díla z důvodu výskytu estetické vady na štítu budovy, a to ve výši 150 000 Kč Celkem i z DPH ve výši 172 500 Kč. 2. V průběhu provádění díla zjistila žalobkyně jako zhotovitel výskyt několika skrytých překážek, znemožňující provést dílo původně sjednaným způsobem, a to na severovýchodním štítu budovy, v severozápadním průčelí budovy a jihozápadním štítu budovy. Pokud se týkalo severovýchodního štítu budovy žalobkyně zjistila existenci skryté překážky na tomto štítu poté, co došlo k sejmutí původního zateplení a současně, tedy k odhalení jednak zvýšených nerovností vnějšího pláště budovy a současně ke zjištění, že mezi okny budovy byly stále osazeny tzv. meziokenní vložky. Žalobkyně proto navrhla žalovanému provedení tzv. podlepů, to je vyrovnání nerovností vnějšího pláště budovy přidáním dodatečné vrstvy, bez jejíhož přidání by i nově opravené zateplení po provedení díla žalobkyní vykazovalo značné nerovnosti a dílo provedené žalobkyní by tak nebylo způsobilé plnit uspokojivě zamýšlenou funkci. Skutečný stav vnějšího pláště budovy nebyl ani jedné ze smluvních stran při uzavírání smlouvy znám, neboť tato byla zakryta původním zateplením. Podle názoru žalobkyně se nepochybně jednalo ve smyslu ustanovení § 2627 občanského zákoníku o takzvaně skrytou překážku, znemožňující provést dílo původně sjednaným způsobem. Ze strany žalovaného nebyla projektantovi předložená původní projektová dokumentace vztahující se k předcházejícímu zateplení budovy, a proto ani nová projektová dokumentace zhotovená projektantem nemohla skutečný stav nerovnosti vnějšího pláště budovy zohlednit. Dodatečně provedené podlepy nemohly být zahrnuty v objemu prací, které byly předmětem původně sjednaného díla a nebyly mezi stranami sjednány v cenové nabídce. Žalobkyně jako zhotovitel provedla dne 6. 6. 2016 ve stavebním deníku zápis, ve kterém upozornila na zjištěnou skrytou překážku znemožňující provést dílo původně dohodnutým způsobem a současně žalovanému navrhla změnu díla, a to provedením celkem 154m2 dodatečných podlepů a současně změnou kotvících hmoždinek pro montáž zateplení z původně předpokládaných hmoždinek o délce 175 mm na hmoždinky o délce 210 mm, a to právě z důvodu nárůstu celkové tloušťky materiálu usazeného na vnější plášť budovy. Dne 24. 6. 2016 žalobkyně předložila žalované mu rozpočet dodatečných nákladů vzniklých v důsledku této skryté překážky po provedení opravy zateplení štítů číslo 1 budovy, a to na částku 62 307 Kč, včetně dani z přidané hodnoty v zákonné výši. Žalovaný tento rozpočet ani navržený způsob změny díla žádným způsobem nerozporoval ani nevyužil svého zákonného práva v souladu s § 2 627 odst. 2 od smlouvy jednostranně odstoupit žalobkyně proto byla přesvědčena, že mezi stranami došlo k uzavření platné dohody o změně smlouvy, a to v rozsahu návrhu předloženého žalobkyní žalovanému dne 24. 6. 2016. Žalobkyně se domnívala, že tím, že žalovaný proti změně díla nic nenamítal, a to ani ve lhůtě tří pracovních dnů sjednaných v čl. 4 odst. 4.1.4 Smlouvy, plnění od žalobkyně přijal. 3. Při provádění nového zateplení severozápadního průčelí budovy zjistila žalobkyně jako zhotovitel skryté překážky, které znemožňovaly provést dílo původně sjednaným způsobem, a sice nedostatečnou rovinatost vnějšího pláště severozápadního průčelí budovy, nesoudržnost podkladní omítky po celé délce severozápadního průčelí budovy do výšky 500 mm od tzv. zakládací lišty a dále nesoudržnost podkladní omítky na levém rohu průčelí budovy a nemožnost provést zateplení spíží původně sjednaným způsobem tj. zarovnáním s celou plochou vnějšího pláště budovy, protože by na plochu spíží musela žalobkyně použít izolant o síle 300 mm, což technologicky nebylo proveditelné. V tomto případě provedla žalobkyně dne 24. 6. 2016 a dne 26. 6. 2016 zápis ve stavebním deníku, ve kterém upozornila žalovaného na zjištěné skryté překážky znemožňující provést dílo původně dohodnutým způsobem a současně navrhla změnu způsobu provedení díla. Dne 24. 6. 2016 předložila žalobkyně žalovanému rozpočet dodatečných nákladů vzniklých v důsledku této skryté překážky pro provedení opravy zateplení severozápadního průčelí budovy, a to na částku 201 363,28 Kč včetně DPH. Výčet těchto položek uvedla žalobkyně v písemném vyhotovení žaloby a soud na tento výčet pro stručnost odkazuje. Žalovaný tento rozpočet ani žalobkyní navržený způsob změny díla žádným způsobem nerozporoval ani svého zákonného práva jednostraně od smlouvy odstoupit nevyužil. Žalobkyně byla opět přesvědčena, že i v tomto případě mezi stranami došlo k uzavření platné dohody o změně smlouvy, a to v rozsahu návrhu předloženého žalobkyní žalovanému dne dvacátého 26. 6. 2016. 4. Při provádění nového zateplení jihozápadního štítu budovy zjistila žalobkyně jako zhotovitel skrytou překážku znemožňující provést dílo původně sjednaným způsobem, a to nedostatečnou rovinatosti vnějšího pláště jihozápadního štítu budovy, přičemž ani tato skutečnost nebyla a ani nemohla být ani jedné ze smluvních stran známa před odstraněním původního zateplení. V tomto případě žalobkyně provedla dne 15. 8. 2016 zápis ve stavebním deníku, ve kterém žaloba upozornila na zjištěnou skrytou překážku znemožňující provést dílo původně dohodnutým způsobem a současně navrhla změnu způsobu provedení díla, a to změnou izolantu z původně předpokládané síly 120 mm na 140 mm, a to v plošné výměře přibližně 100 m². Současně navrhla změnu kotvících hmoždinek pro montáž zateplení z původně předpokládaných hmoždinek o délce 175 mm na hmoždinky o délce 215 mm. Dne 15. 8. 2016 žalobkyně předložila žalovanému rozpočet dodatečných nákladů vzniklých v důsledku těchto skrytých překážek pro provedení opravy zateplení jihozápadního štítu budovy, a to na částku 22 667 Kč, včetně DPH. 5. Dne 11. 5. 2017 měl žalovaný vyzval žalobkyni k předložení cenové nabídky na opravu tzv. ventilačních průduchů ve vnějším plášti budovy. Žalobkyně dne [datum] předložila žalovanému cenovou nabídku, která činí 41 328 Kč, včetně DPH. Žalobkyně měla za to, že žalovaný zápisem ve stavebním ve stavebním deníku dne 18. 10. 2017 vyzval žalobkyni k provedení díla dle její cenové nabídky. Oprava ventilačních průduchů měla spočívat v rozšíření původních větracích otvorů, jejich vykroužením na průměr 100 mm a vyvložkováním rozšířených větracích otvorů miralonem, které žalobkyně provedla v době od 26. 10. 2017 do 9. 11. 2017. 6. Ze všech shora uvedených důvodů skrytých překážek pro provedení původně sjednaného díla vznikla žalobkyni za žalovaným pohledávka v celkové výši 327 665,28 Kč. Od této částky žalobkyně odečetla část nákladů, které jí oproti původnímu roztočů tu nevznikly v důsledku neprovedení některých dílčích prací, které částku 17 239 Kč. Výslednou částku 310 426 Kč žalobkyně dne 8. ledna 2018 vyúčtovala žalobkyni fakturou [číslo] s tím, že splatnost stanovila ke dni 31. ledna 2018. Žalovaný vyúčtovanou pohledávku žalobkyni neuhradil, a to ani částečně a její úhradu opakovaně písemně odmítl. Žalobkyně proto žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě a zaslala mu podrobná vyjádření k jednotlivým dílčím pohledávkám s přiloženými přehledy nákladů žalobkyni vzniklých. Žalovaný však úhradu neprovedl. 7. Žalovaný k věci uvedl, že nárok žalobkyně neuznává a to ani zčásti. Učinil však nesporným, že dne 26.2.2016 uzavřel se žalobkyní smlouvu o dílo a uhradil za dílo dne 4.12.2017 celkem částku ve výši 2 723 947,50 Kč, včetně částky 100 000Kč dle dohody stran. Dále uvedl, že žalobkyně pro nárok na zaplacení tzv. víceprací nemá žádný právní titul. Uzavření smlouvy o dílo se týkalo zhotovení zateplení bytové