30 C 284/2021-71 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 15. 5. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným dne 3. 12. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena měsíčním výpisem z úvěrového účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila tím, že otevřela žalovanému úvěrový účet číslo [bankovní účet] a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost ze smlouvy nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami prohlásila úvěr dopisem ze dne 31. 7. 2019 za okamžitě splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení jistiny ve výši 10 064,08 Kč, dále smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 100,80Kč, smluvních poplatků ve výši 4 578 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 25. 2. 2020 ve výši 549,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 064,08 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 10 064,08 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedení jednotlivě i ze vzájemné souvislosti soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 3. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do výše úvěrového rámce a žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky spolu s poplatky a dále plnit veškeré sjednané smluvní povinnosti. Úvěr bylo možné po dobu trvání smlouvy opakovaně čerpat v závislosti na výši opakovaně splácených částek (revolving). Tzn., že pokud žalovaný úvěr nebo jeho část splatil, byl oprávněn její čerpat opakovaně, vždy však maximálně do výše úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč a roční úroková sazba pro bezhotovostní čerpání činila 22,99 %. 4. Dopisem ze dne 1. 8. 2019 nazvaného upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěrů soud zjistil, že ke dni vyhotovení této upomínky činil dluh 15 742,88 Kč z toho poplatky činily 4 578 Kč a úroky 1 100,80 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil nejpozději do 15. 8. 2019. 5. Výpisem ke kreditní kartě za období od 1.7.2019 31. 7. 2019 soud zjistil, že celkem dlužná částka činila 15 142,88 Kč. 6. Z výpisu ke kreditní kartě za období od 1.6.2019 do 30. 6. 2019 soud zjistil, že celkem dlužná částka činila 14 646,38 Kč. 7. Z výpisu ke kreditní kartě za období od 1.5.2019 do 31. 5. 2019 soud zjistil, že celkem dlužná částka za toto období činila 13 56,21 Kč. 8. Z výpisu ke kreditní kartě za období od 1.4.2019 do 30. 4. 2019 soud zjistil, že celkem za toto období činila dlužná částka 13 059,71 Kč. 9. Z výpisu ke kreditní kartě za období od 1.3.2019 do 31. 3. 2019 soud zjistil, že celkem dlužná částka za toto období činila 11 968,04 Kč. 10. Z výpisu ke kreditní kartě za období od 1.2.2019 z 28. 2. 2019 soud zjistil, že celkem dlužná částka za toto období činila 10 802,10 Kč. 11. Z výpisu ke kreditní kartě za období od 1.1.2019 do 31. 1. 2019 soud zjistil, že celkem dlužná částka za toto období činila 10 067,32 Kč. 12. Z výpisu ke kreditní kartě za období od 3. 12. 2018 do 31. 12. 2018 soud zjistil, že v tomto období žalovaný úvěr čerpal ve výši 9 000 Kč a zároveň ho ve výši 9 000 Kč splatil. 13. Z dopisu ze dne 28. 2. 2020 nazvaného Oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému, že postoupila pohledávku vzniklou z titulu smlouvy [číslo] ve výši 16 292,33 Kč na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 14. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 21 060,51 Kč s tím, že pro přesné vyčíslení dluhu k určitému dni má žalovaný kontaktovat advokátní kancelář. 15. Z poštovních podacích archů ze dne 3. 4. 2020 a ze dne 2. 3. 2020 soud zjistil, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta. 16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy č. 1 ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným se stala předmětem převodu na žalobkyni. 17. Na základě provedených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem 10 000Kč, bez zkoumání jeho úvěruschopnosti, neboť ani ve smlouvě ze dne 3.12.2018, ani v jiných předložených listinách nebyly k dispozici údaje, které by svědčily o tom, že právní předchůdkyně tuto zákonem stanovenou povinnost plnila, alespoň zjišťováním údajů od spotřebitele. Z výpisů ke kreditní kartě soud zjistil, že žalovaný vyčerpal částku ve výši 10 064,08Kč. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby, neboť pohledávka jí byla na základě smlouvy ze dne [datum] postoupena. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byla mu doručována předžalobní výzva. 18. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 19. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 3.12.2018 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebi