30 C 319/2021-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 1.11.2021 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 16. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 27 500 Kč byla dne 22. 3. 2021 převedena na účet žalovaného a zbytek ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že poskytnutý úvěr společně s úroky uhradí celkovou částku ve výši 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, když splatnost první splátky byla mezi žalobkyní a žalovaným dohodnuta na den 20. 4. 2021. Protože žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácel, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 24. 9. 2021, o čemž žalovaného vyrozuměla. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 28 401 Kč, která byla tvořena ke dni řez jistinou ve výši 26 717 Kč, dluhem na splátkách ve výši 3 150 Kč, kdy tyto splátky se skládaly z dlužných úroků ve výši 1 466 Kč dluhu na jistině ve výši 1 684 Kč tedy celková dlužná jistina ke dni podání žaloby činila 26 717 Kč spolu s částkou 1 684 Kč, což v součtu činila na jistině 28 401 Kč smluvní učinil v úrokové sazbě 21,05 % v žalobě byl požadován z neuhrazené jistiny ve výši 26 717 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Dluh na úrocích ke dni žaloby činil 1 466 Kč. Dluh na účelně vynaložených nákladech činil částku ve výši 300 Kč, a sice 3× 100 Kč za každou odeslanou upomínku v souladu s článkem IV, bod 4, písm. b), d) smlouvy o úvěru. Upomínky měly být odeslány ve dnech 23. 7. 2021, 24. 8. 2021 a 24. 9. 2021 dluh na smluvní pokutě jen měl činit 3× 499 Kč tedy 14 97 Kč, a to v souladu s článkem IV bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru, když za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru bude povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 49 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru dostal do prodlení se třemi splátkami úvěru. Nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění vznikl žalobkyni dle článku IV bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru, kdy tato smluvní pokuta běží ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tedy smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 29 867 Kč od 25. 9. 2021 do 31. 10. 2021 v částce 1 105 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že z dokumentu nazvaného posouzení úvěruschopnosti zákazníka měl být žalovaný v době žádosti o úvěr zaměstnán a měl žalobkyni odevzdat 2 výplatní pásky a 1 výpis z běžného účtu, dále žalobkyni sdělil, že jeho příjmy činí 27 000 Kč měsíčně a příjmy jeho domácnosti také 27 000 Kč měsíčně, že na bydlení měsíčně vynaloží 7 500 Kč, když bydlí v nájemním bytě. Dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost a rozdíl v jeho příjmech a výdajích činí 19 250 Kč. 4. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný není v úpadku. 5. Z výplatní pásky za měsíc únor 2021 soud zjistil, že částka k výplatě na účet činila 26 693 Kč. 6. Z výplatní pásky za období leden 2021 soud zjistil, že částka k výplatě na účet činila 27 376 Kč. 7. Výpisem z centrální evidence exekucí soud zjistil, že žádná exekuce na majetek žalovaného není v evidenci vedena. 8. Z dokumentu nazvaného výdaje spotřebitele soud zjistil, že výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením činí měsíčně 7 500 Kč a měsíční příjem žalovaného činí 27 000 Kč. 9. Z dokumentu nazvaného závazky spotřebitele soud zjistil, že žalovaný žádné závazky ke dni 16.3.2021 neměl. 10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl žalobkyni své jméno a příjmení, číslo a platnost občanského průkazu, e-mailovou adresu, číslo mobilního telefonu, adresu svého trvalého bydliště a dále uvedl údaje týkající se posouzení jeho úvěruschopnosti: čistý měsíční příjem, příjem domácnosti, výdaje na bydlení, rodinný stav, druh bydlení, splátky dalších úvěrů a počet vyživovaných osob. Uvedl, že je zaměstnán v [příjmení] [jméno]. 11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 3. 2021 soud dále zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru činila 30 000 Kč výše měsíční splátky 1 050 Kč počet splátek měl být 40, datum poslední splátky mělo nastat 20. 7. 2024. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit byla stanovena na 42 000 Kč, RPSN činilo 30,6 % s tím, že zápůjční úroková sazba roční činila 21,05 %. 12. Z výpisu účtu číslo [bankovní účet] za období od 1.2.2021 do 28. 2. 2021 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil 13 409,03 Kč a dne 10. 2. 2021 přišla na účet částka ve výši 27 376 Kč následně ke stejnému datu odešly platby a 7 500 Kč, 6 625 Kč, 2 447 Kč, 898 Kč, a 3 000 Kč. Všechny tyto platby byly ve prospěch účtů vedených tuzemskými bankami. 13. Z bonity smlouvy soud zjistil, že žalovaný na poskytnutou částku 27 500 Kč zaplatil dne 16. 4. 2021 splátku ve výši 1 050 Kč, další splátku ve výši 1 050 Kč zaplatil 17. 5. 2021 a další splátku ve výši 1 050 Kč zaplatil dne 11. 6. 202. Jiné splátky na úvěr neposkytl. 14. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádné další relevantní skutečnosti ve vztahu k povinnostem žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy. 15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když ověřila jeho tvrzení o existenci zaměstnání a výdělku z tohoto zaměstnání a rovněž si vyžádala výpis z účtu k ověření pravdivosti tvrzení o jeho pravidelných výdajích. Žalovaný tvrdil, že má příjem ze zaměstnání ve výši 27 000Kč. V lednu 2021 činila jeho mzda 26 693 Kč a v únoru 2021 27 376 Kč. Z této částky podle výpisu z účtu v období od 1.2.2021 do 28.2 2021 dne 10.2.2021 celkem částku ve výši 20 470Kč. Zbývající prostředky na obživu v daném měsíci nečinily 19 250 Kč, ale 6 906Kč. Z toho splátka tohoto úvěru 1 050 Kč, takže 5 856Kč. Stav, že od 10.2.2021 do 20.2.2021 nebude již na účtu žádný odliv peněžních prostředků asi nebylo možné předpokládat. Žalobkyně tedy neměla vůbec žádný přehled o výdajích žalovaného a ze zjištěných skutečností vyplynulo, že výdaje činily nikoliv jen 7500Kč nýbrž nejméně 20 470Kč. Žalovaný z poskytnutých 27 500Kč zaplatil tři splátky 3x1050Kč celkem 3150Kč. 16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 17. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 16.3.2021 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. 18. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů