30 C 70/2012-30 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podáním ze dne 23. 7. 2012 u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že od žalovaného, který provozoval čerpací stanici [anonymizováno] v ulici [ulice] v [obec], od roku 2002 kupoval Eura, a to za částky v různé výši pohybující se od 40 000Kč do 100 000 Kč. Zpočátku žalovaný žalobci eura předávala ihned po předání finanční hotovosti v české měně. Postupem času však docházelo na straně žalovaného k prodlení a eura žalobci předával s týdenním odstupem od předání české měny. Dne 1. 6. 2010 žalobce v prostorách výše uvedené čerpací stanice předal žalovanému částku ve výši 40 000 Kč s tím, že do týdne, to je do 8. 6. 2010 mu žalovaný opět předá eura v množství odpovídajícím tehdejšímu měnovému kurzu, anebo my mu zmíněnou peněžní částku vrátí, tak jak to bylo mezi účastníky dohodnuto. Žalovaný však žalobci eura v dohodnutém množství nepředal a stejně tak mu nevrátil předanou částku v české měně. Od té doby žalobci několikrát sliboval splácení předmětné částky, ale mezitím ukončil podnikatelskou činnost má dluhy vůči dalším osobám a společnostem a do dne podání žaloby neuhradil žádnou část z předmětného dluhu. Žalobce dále uvedl, že u předání předmětné částky byl přítomen svědek [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z vyjádření žalobce a z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Tak bylo zjištěno, že žalobce předal žalovanému 1. 6. 2010 v prostorách benzínové čerpací stanice částku ve výši 40 000 Kč za účelem výměny EUR. Svědek [jméno] [příjmení] a žalobce byly v té době společně na cestě do Německa, zatímco svědek v prostorách benzínové čerpací stanice v [anonymizována dvě slova]. [jméno] pil kávu, žalobce s žalovaným vyřizovali předání peněz. Jakmile se žalobce spolu se svědkem znovu ocitli v automobilu a pokračovali v cestě, žalobce sdělil svědkovi, že odevzdal žalovanému peněžní obnos ve výši 40 000 Kč s tím, že do týdne mu žalovaný na stejném místě předá odpovídající částku v Eurech. Po nějakém čase se svědek dověděl, že žalovaný nejenže žalobci nepředal odpovídající částku v Eurech, ale také že mu nevrátil peněžní obnos v české měně. 4. Na základě skutkových zjištění učinil soud ve věci následující skutkový závěr. Žalobce předal žalovanému dne 1.6.2010 v prostorách benzínové čerpací stanice v [anonymizována dvě slova]. [jméno] částku ve výši 40 000 Kč s tím, že mu žalovaný poskytne odpovídající částku v Eurech. Předání peněz byl přítomen svědek [jméno] [příjmení], který potvrdil, že účelem rozhovoru žalobce se žalovaným bylo právě předání finanční částky za účelem výměny EUR. Žalovaný žalobci nepředal do týdne ani eura ani odpovídající částku v české měně. Žalobce uvedl, že Eura si měl vyzvednout přibližně za týden to je dne 8. 6. 2010. 5. Podle ust. §§ 657 a násl. obč. zák. z.č. 40/1964 Sb. účinného v době vzniku pohledávky žalobce, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí stanovené doby věci stejného druhu. Zákon pamatuje na možnost sjednání úroků v ust. § 658 odst, 1 obč.zák. dikcí: Při půjčce peněžité, lze dohodnout úroky. Podle ust. §559 odst. 1 obč. zák. dluh zanikne splněním. Podle ust. § 559 odst. 2 obč. zák. dluh musí být splněn řádně a včas. Podle ust. § 566 obč. zák. je věřitel povinen přijmout i částečné plnění, neodporuje-li to dohodě nebo povaze pohledávky. Podle ust. § 121 odst. 3 obč. zák. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Smlouva o půjčce nemusí být písemná, stačí její ústní sjednání, jako tomu bylo v tomto případě. Musí však dojít k reálnému odevzdání předmětu půjčky. V tomto případě peněžního obnosu. Ve věci vyslechnutý svědek potvrdil, že k předání peněz mezi účastníky došlo a žalobce důvodně očekával, že mu po uplynutí jednoho týdne bude vrácena částka v Eurech nebo shodná částka v české měně. Žalovaný však v době splatnosti půjčku nevrátil. 6. Splnění dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka, kterým poskytuje věřiteli předmět plnění s úmyslem splnit svoji povinnost vyplývající ze smlouvy. Občanský zákoník v platném znění neupravuje pořadí v jakém má dojít ke splnění závazku ve vztahu jistiny a příslušenství. Tato„ nedokonalost“ právní normy je však plně v souladu s povahou občanského práva jako práva upravujícího vztahy, v nichž je kladen důraz na smluvní volnost a svobodu rozhodování. Tímto výkladem lze dospět jen k závěru, že je to právě dlužník a jeho vůle, jeho prohlášení v rámci plnění dluhu, zda chce nejprve splnit jistinu nebo její příslušenství popř. v jakém poměru, jestliže plnění nestačí na úhradu celého dluhu (splátky). V daném případě žalobce uplatnil pouze úrok z prodlení, který přicházel v úvahu ode dne následujícího po dni splatnosti. Vzhledem k tomu, že prodlení nastalo dne 9.6.2010 výše úroku z prodlení byla stanovena nař. vl. č. 142/1994 Sb. jako výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů a v každém kalendářním pololetí, v němž trvalo prodlení dlužníka, byla výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč za vynaložený soudní poplatek.