31 C 145/2022-54 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 856,80 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] dle smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 16. 2. 2021, podle které vyčerpal částku 13 856,80 Kč, jež následně nesplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 5. 9. 2022, k němuž se nedostavil žádný z účastníků (žalobkyně se omluvila). Soud proto věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující skutková zjištění: Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru ze dne 16. 2. 2021, neboť listina neobsahuje podpis žalovaného, přičemž z důkazů předložených žalobkyní nikterak nevyplývá, že by smlouva byla uzavřena jiným způsobem právě s osobou žalovaného, byť žalobkyně disponovala jeho osobními údaji např. dle rovněž nepodepsané listiny označené jako žádost o půjčku či úvěr (loan application info). Kromě toho žalobkyně nedoložila žádný konkrétní důkaz o tom, že její předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. Potvrzeními o provedených platbách je doloženo zaslání částky 10 000 Kč ve třech platbách právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 29. 7. 2021, přičemž dopisem ze stejného dne žalobkyně odeslala žalovanému před zahájením řízení předžalobní výzvu. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná jen z části. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla prokazatelně uzavřena tvrzená smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.), neboť žalobkyně nedoložila řádně uzavřenou smlouvu s žalovaným, kterému tak ze smlouvy neplynuly žádné povinnosti. Kromě toho by byla úvěrová smlouva neplatná i v případě, že by byla uzavřena řádně, neboť předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Tím, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně na účet prokazatelně odeslána částka 10 000 Kč, vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu), které byl podle § 2991 odst. 1 a násl. o. z. povinen vydat. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovaného řádně vyzvala k zaplacení dluhu, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalovanému doručena žaloba dle práva hmotného (§ 573 o. z.), což bylo dne 4. 8. 2022, kdy nastala i splatnost. Od následujícího dne, tj. od 5. 8. 2022, se žalovaný dostal do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době prodlení, který však žalobkyně bez existence právního důvodu uplatnila již od 17. 6. 2021. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části ohledně částky 3 856,80 Kč s příslušenstvím žalobu z výše popsaných důvodů zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 721 Kč (po zaokrouhlení), což odpovídá 32 % z celkové výše náhrady nákladů řízení (2 252 Kč), neboť žalobkyně byla úspěšná (výrok I.) v rozsahu 66 % z celého předmětu řízení (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí), když žalovaný měl úspěch v rozsahu 34 % (výrok II.). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 856,80 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že obsah doplňujícího podání (mimo jiné i ohledně zkoumání úvěruschopnosti) ze dne 16. 8. 2022 měl být zahrnut už v podané žalobě, a proto jej soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad řízení. Řízení bylo dále zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.