34 C 114/2021-62 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu, ve znění jejího doplnění ze dne 8. 6. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 62 660,21 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 10. 5. 2016 s panem [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], zemřelým dne [datum] (dále jen„ pan [příjmení]“) Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně panu [příjmení] úvěr v rozsahu 18 941,94 Kč a 52 058,06 Kč, celkem tedy 71 000 Kč. Úvěr měl být úročen sazbou 10,9 % ročně a celková splatná částka měla být 85 896 Kč Pan [příjmení] poskytnutý úvěr částečně splatil, avšak v okamžiku úmrtí činil vyčerpaný a nesplacený úvěr celkem částku 66 601,54 Kč. Aktuální výše dluhu při zohlednění dlužných úroků ve výši 465,09 Kč pak činila 62 660,21 Kč. Částka uhrazená panem [příjmení] byla 11 655 Kč, jež byla započítána na jistinu v rozsahu 8 339,79 Kč a na úroky ve výši 3 315,21 Kč. Předmětem žaloby je částka 62 660,21 Kč, jež představuje pouze vyčerpanou a nesplacenou jistinu, včetně dlužných úroků. Dle vyrozumění Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 31. 7. 2018 pod č.j. [spisová značka] je jedinou neodmítnuvší dědičkou žalovaná. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora předžalobní upomínkou, ale bezúspěšně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání svým podáním ze dne 25. 10. 2021, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy ze dne 10. 5. 2016 soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřeli žalobkyně a pan [příjmení]. Žalobkyně se zavázala panu [příjmení] poskytnout úvěr celkem ve výši 71 000 Kč s úrokovou sazbou 10,90 % ročně. RPSN činil 13,28 % Pan [příjmení] se zavázal poskytnutý úvěr splatit v celkem 36 měsíčních splátkách po 2 331 Kč vždy do 22. dne v měsíci. Na straně 3 Smlouvy byla sjednána výše poplatku za výzvu ve výši 500 Kč, za upomínku pak 300 Kč. 6. Z výpisu průběhu úvěru ze dne 4. 6. 2021 na č.l. 7 soud zjistil, že úvěr byl poskytnut ve výši 71 000 Kč, na jistinu byly počítány úhrady v celkové výši 8 339,79 Kč, což je součet částek 1 745,98 Kč, 1 730,26 Kč, 1 714,69 Kč, 1 699,25 Kč a 1 449,61 Kč. Neuhrazená jistina tak k 4. 6. 2021 činila 62 660,21 Kč. 7. Ze sdělení Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], notářky v [obec], soud zjistil, že pan [příjmení] zemřel dne 15. 9. 2016 a jedinou neodmítnuvší dědičkou je pozůstalá neteř – žalovaná, a to bez výhrady soupisu. 8. Z výpisů z osobního účtu pana [příjmení] [číslo] vedeného u žalobkyně za období od 21. 9. 2015 do 9. 5. 2016 soud zjistil, že žalobkyně měla přehled o pohybech na tomto účtu za období 7 měsíců. 9. Z výzvy k úhradě ze dne 21. 9. 2018, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 62 660,21 Kč z titulu její odpovědnosti za dluhy pana [příjmení]. 10. Z výzvy k úhradě ze dne 30. 10. 2018, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 62 660,21 Kč z titulu její odpovědnosti za dluhy pana [příjmení]. 11. Z informace z [anonymizována čtyři slova] z 10. 9. 2014 soud zjistil, že pan [příjmení] měl k danému datu dvě hypoték a jeden nesplátkový úvěr. Měsíční splátky hypoték činily celkem 1 931 Kč 12. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2021, včetně vrácené obálky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 62 660,21 Kč. 13. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 14. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 15. Žalobkyně uzavřela Smlouvu s panem [příjmení]. Před uzavřením Smlouvy ověřila majetkovou situaci pana [příjmení] na základě výpisu veškerých transakcí na účtu pana [příjmení] č. [bankovní účet]. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout bezúčelový úvěrový produkt formou úvěru ve výši 71 000 Kč. V úroková sazba činila 10,90 % ročně. Součástí samotného textu smlouvy byl i sazebník poplatků, jež byly v textu výslovně uvedeny, jedná se zejména o poplatek za výzvu ve výši 500 Kč Pan [příjmení] se zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství v pravidelných měsíčních splátkách vždy 22. dne v měsíci. 16. Pan [příjmení] Smlouvu plnil a na jistinu úvěru uhradil celkem částku 8 339,79 Kč. Dne 15. 9. 2016 pan [příjmení] skonal a jeho jedinou dědičkou se stala žalovaná. Žalobkyně se obrátila na žalovanou s opakovanými výzvami k úhradě závazků původně vzniklých panu [příjmení], avšak marně. Žalovaná tak neučinila ani po předžalobní výzvě ze dne 13. 4. 2021. 17. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Dle § 1701 o.z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. 20. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a panem [příjmení], jako spotřebitelem, vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., neboť žalobkyně v souladu s § 9 odst.1 ZSU řádně posoudila schopnost pana [příjmení] plánovaný úvěr splatit. K této otázce soud uvádí, že žalobkyně doložila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z posouzení všech pohybů na účtu pana [příjmení] za období 7 kalendářních měsíců, což se soudu jeví jako dostatečná doba k odhadnutí příjmů a výdajů pana [příjmení] Součástí smlouvy o úvěru bylo i ujednání o platbě úroků ve výši 10,90 % ročně a ujednání o poplatcích, krom jiného pak o poplatku 500 Kč za upomínku. Po skonu pana [příjmení] se jeho jedinou dědičkou bez výhrady soupisu stala žalovaná, pročež na ni dle § 1701 o.z. přešel i celý závazek pana [příjmení] vůči žalobkyni. Tento závazek je ze strany žalobkyně uplatňován ve výši 62 660,21 Kč, což představuje jistinu. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 740 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 140 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 22. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.