34 C 335/2021-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 014,20 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 11. 9. 2012 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného (dále jen„ Smlouva“). V souladu s dispozicí ke Smlouvě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované i kontokorent – [anonymizováno] v úvěrovém rámci 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek nejméně ve sjednané výši a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná však tyto své závazky porušila, pročež předchůdkyně žalobkyně zrušila poskytování kontorentního úvěru a debetní zůstatek ve výši 11 544,08 Kč převedla dne 13. 11. 2017 na nový úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Předchůdkyně žalobkyně následně celou dlužnou částku zesplatnila ke dni 19. 3. 2018 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná dne 3. 8. 2020 uzavřela se žalobkyní splátkovou dohodu, v níž krom jiného uznala svůj dluh vůči žalobkyni a zavázala se jej splatit ve splátkách po 1 500 Kč. Žalovaná takto uhradila žalobkyni 9 000 Kč, jež byly započítány na jistinu a příslušenství dluhu. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 5 014,20 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 014,20 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 5 014,20 Kč do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 5. Dne 11. 9. 2012 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované bankovní produkty. Dne 11. 7. 2014 předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dispozici ke Smlouvě, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorent ve výši 10 000 Kč Tyto prostředky se úročily sazbou RPSN činila 21,99 %. Žalovaná tento kontokorent čerpala, avšak porušovala své povinnosti dle této dispozice, zejména nepřekročit výši poskytnutého úvěrového limitu. Předchůdkyně žalobkyně tak předmětný úvěr zesplatnila svým dopisem ze dne 19. 3. 2018. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 28. 2. 2020. Žalovaná následně svůj dluh vůči žalobkyni, včetně jeho příslušenství, uznala svým prohlášením ze dne 28. 7. 2020 a zavázala se jej splatit ve splátkách, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná však na svůj dluh uhradila pouze částku 9 000 Kč a dále nesplácela. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy a dispozice k ní finanční prostředky v rámci své služby [anonymizováno], jež byla z právního hlediska smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalovaná však podmínky tohoto úvěru porušovala, čímž se dostala do prodlení s jeho splácením § 1968 o.z., pročež předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Na základě následné komunikace mezi žalovanou a žalobkyní žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve smyslu § 2053 o.z., čímž vytvořila vyvratitelnou domněnku, že předmětný dluh v době jeho uznání trval. Žalovaná však podmínky sjednané v uznání dluhu opětovně porušila, čímž se opět dostala do prodlení, čímž došlo k zeslatnění celého dluhu. Výše požadovaných úroků z prodlení pak odpovídá sazbě dle ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. V návaznosti na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 014,20 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.