34 C 353/2021-39 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 815 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru„ [anonymizována tři slova]“ [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši 21 349 Kč k zakoupení zboží. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit v deseti měsíčních splátkách po 2 135 Kč, vždy ke každému 9. dni v měsíci. Součástí Smlouvy bylo i přistoupení ke smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr. Žalovaný však tyto své závazky porušil, pročež žalobkyně dopisem ze dne 2. 2. 2021 od Smlouvy odstoupila. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 19 215 Kč, dlužné úroky z prodlení, dlužné úhrady nákladů za ukončení Smlouvy ve výši 1 500 Kč a dlužné úhrady nákladů za upomínky ve výši 1 100 Kč. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení svým podáním ze dne 18. 1. 2022. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována tři slova] [číslo] soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný se žalobkyní dne 10. 7. 2020 prostřednictvím komunikace na dálku. Dle Smlouvy žalovaný měl být svobodný, údaj o počtu vyživovaných dětí, zaměstnavateli a příjmech klienta zůstal prázdný – nevyplněn. RPSN úvěru bylo 0 %. V části 3 Smlouvy – Sazebník se žalobkyně se žalovaným sjednali odkazem na sazebník poplatek 1 500 Kč při ukončení Smlouvy z důvodu na straně žalovaného a 500 Kč za první upomínku a poplatek 600 Kč za druhou upomínku. 6. Z výpisu z účtu k čísle smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil na své pohledávky ze Smlouvy částku 2 134 Kč dne 26. 8. 2020. Jinak neuhradil ničeho. 7. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu včetně podacího archu ze dne 4. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od Smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě částky 21 815 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 8. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu včetně podacího archu ze dne 5. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zopakovala své odstoupení od Smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě částky 21 815 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 9. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 10. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 11. Dne 10. 7. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 21 815 Kč Tyto prostředky se úročily sazbou RPSN 0 %. Žalovaný tento úvěr načerpal stejného dne bezhotovostním převodem, avšak následně porušoval podmínky Smlouvy, pročež žalobkyně od Smlouvy svým dopisem odstoupila. Žalobkyně dále požaduje poplatky za upomínky ve výši 500 Kč a 600 Kč a za ukončení smlouvy z důvodu na straně žalovaného ve výši 1 500 Kč, když tyto poplatky byly sjednány v části 3 Smlouvy odkazem na sazebník, který není kryt podpisem žalovaného. Žalobkyně odstoupila od Smlouvy svým dopisem ze dne 4. 2. 2021 a dále pak zaslal žalovanému skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 5. 5. 2021 výzvu k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 5 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168. 14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru dle § [číslo] o.ž. vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru, a to s přihlédnutím k ust. § 5 odst. 3 ZSU. Žalobkyně si své závazky ze Smlouvy řádně plnila. Žalovaný však svým závazkům nedostál, když nesplatil úvěr řádně a včas, když uhradil toliko částku 2 134 Kč. Žalovanému tak ke dni podání žaloby existoval dluh ve výši 19 215 Kč představující dosud nesplacenou část jistiny poskytnutého úvěru. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazena, úročí se úrokem v zákonné výši. Žalobkyně tento zákonný úrok z prolení požaduje od 15. 2. 2021 do zaplacení, když Smlouva zanikla dne 14. 2. 2021. Výše sazby úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Pokud jde o poplatky ve výši 1 500 Kč, 500 Kč a 600 Kč (celkem tedy 2 600 Kč), nárok na jejich zaplacení nevyplývá ze zákonného ani smluvního ujednání když v části 3 Smlouvy je sice uveden odkaz na sazebník poplatků, avšak tento není kryt podpisem žalovaného a jeho obsah tak není součástí spotřebitelského vztahu se žalovaným (srov. např. nález Ústavního soudu ČR I. ÚS 3512/11). Proto soud žalobu co do této částky jako nedůvodný zamítl. Soud k tomuto uvádí, že žalobkyně musí počítat s tím, že u části jejích smluv dojde k zániku z důvodu neplnění smlouvy jejími klienty a vzniknou tak žalobkyni pohledávky, které budou muset být vymáhány. S těmito náklady však žalobkyně musí kalkulovat při stanovování ceny úvěru. Je samozřejmě možné tyto náklady saturovat sjednáním poplatků účtovaných v případě prodlení, avšak tyto musí být sjednány platně, tedy zejména dostatečně určitě a jejich existence musí být klientovi žalobkyně zřejmá. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 17. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 19 215 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, což při zohlednění přiznaného příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 89,25 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 89,25 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 2 600 Kč, což představuje 10,75 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má žalovaný právo na náhradu 10,75 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. 78,49 % (89,25 % - 10,75 % = 78,49%) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 091 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 815 Kč sestávající z částky sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 543 Kč 78,49 % z částky 2 543 Kč činí částku 1 996,07 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Redukce dle § 14b a. t. byla učiněna z důvodu, že u zdejšího soudu žalobkyně vystupuje ve více než 320 řízeních, a tedy i když k podeji žalob nevyužívá formulář pro elektronický platební rozkaz, očividně se z její strany jedná o tzv. formulářov