34 C 402/2021-30 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 640 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 18. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 1 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, splatit v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 244 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 12. 8. 2019. Součástí Smlouvy bylo i životní pojištění za poplatek 240 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 2 000 Kč, jež byla v rozsahu 1 493,36 Kč započítána na úrok, v rozsahu 471,29 Kč započítána na poplatek za hotovostní inkaso a v rozsahu 35,35 Kč započítána na poplatek za životní pojištění. Úvěr byl žalované předchůdkyní žalobkyně poskytnut dne 18. 6. 2018 v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila, když poslední úhradu na výše uvedený úvěr provedla dne 21. 7. 2018. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 12. 8. 2019 uhrazena řádně a v plné výši, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 000 Kč ode dne 13. 8. 2019 roční úrokovou sazbou 19,32 %. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 15. 1. 2021. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 18. 6. 2018, a to ve formě zápůjčky. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši 244 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků zaplatit i úrok z poskytnuté částky ve výši 1 600 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 240 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované předmětné prostředky v hotovosti, při podpisu Smlouvy RPSN činilo 217,25 %. 6. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 18. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná požádala o zápůjčku ve výši 8 000 Kč, když dle svého prohlášení měla bydlet v nájmu. Byla svobodná, s jedním dítětem, se základním vzděláním. Pracovala ve společnosti [právnická osoba] na pozici operátor výroby na dobu neurčitou. Jako příjmy uvedla celkem částku 14 373 Kč měsíčně. Jako své měsíční náklady žalovaná uvedla celkem částku 10 000 Kč, když náklady na bydlení, včetně inkasa a energií, měly činit 4 000 Kč měsíčně a osobní výdaje jako např. telekomunikační služby, jídlo, doprava a oblečení, pak částku 6 000 Kč měsíčně. Z této karty je také zřejmé, že při žádosti o úvěr žalovaná měla předložit zástupkyni předchůdkyně žalobkyně pracovní smlouvu a výplatní pásky. Proti žalované neměly být vedeny žádné exekuce. 7. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], včetně písemného pokynu o dočasném přidělení a mzdového výměru, soud zjistil, že žalovaná pracovala jako operátorka výroby ve společnosti [právnická osoba] za měsíční mzdu 15 000 Kč. 8. Z výplatních pásek žalované soud zjistil, že čistá mzda žalované za duben 2018 činila 14 373 Kč a čistá mzda za květen 2018 činila 5 834 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021, včetně podacího lístku ze dne 22. 2. 2021, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 5. 2021, včetně podacího lístku ze 14. 5. 2021, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 16 809,95 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 14. Dne 18. 6. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku – spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaná se opak zavázala poskytnutou zápůjčku – spotřebitelský úvěr splácet formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši 244 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tuto zápůjčku vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 1 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 240 Kč. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná celkem na uplatněné pohledávky uhradila 2 000 Kč. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 16. 2. 2022 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině. Soud shledal kartu zákazníka – žádost o zápůjčku jako velmi neurčitě formulovanou a její neodpovídající předloženým dokladům žalované, když pro kalkulaci příjmu žalované předchůdkyně žalobkyně vycházela jen ze dvou výplat a místo průměrné částky vzala v potaz částku nejvyšší. Soudu se také jeví jako silně podhodnocené tvrzené náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč, když tato částka by kromě holého platu měla obsahovat i náklady na energie a služby související s užíváním bytu, např. zálohy na plyn, elektřinu, vodné a stočné, svoz odpadu atd. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a žalovanou o tomto postoupení dne 19. 2. 2021 informovala. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 13. 5. 2021 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 15. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1