45 C 215/2022-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 1. 2022 domáhala zaplacení částky 1 552 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 12. 12. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance - individuální. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 4 464 Kč (s četností placení pololetní). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil pojistné řádně a včas, a neučinil tak ani na výzvu žalobkyně, došlo ke dni 1. 10. 2020 k zániku předmětné pojistné smlouvy. Žalobkyni tak vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 1 352 Kč, představující pojistné za období od 12. 6. 2020 do 1. 10. 2020. Žalobkyně dále požaduje zaplacení poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč Ani přes předžalobní výzvu žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] (pojištění odpovědnosti z výkonu povolání) s počátkem doby pojištění od 12. 12. 2019 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výše ročního pojistného činila 4 464 Kč se splatností pololetně (2 x 2 232 Kč). Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalovaného platit žalobkyni pojistné. Žalovaný však svou povinnost platit pravidelně pojistné počínaje dnem 12. 6. 2020 neplnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost ani dodatečně nesplnil, došlo dne 30. 9. 2020 k zániku sjednané pojistné smlouvy. Ani poté svůj dluh žalovaný neuhradil. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 12. 6. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 1 352 Kč. Pojistná smlouva neobsahuje ujednání o nároku žalobkyně na zaplacení částky 200 Kč v případě odeslání upomínky. Právní zástupkyně žalobkyně poslala žalovanému dne 15. 9. 2021 předžalobní upomínku. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 2758 občanského zákoníku se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření pojistné smlouvy dle § 2758 občanského zákoníku, jež v souladu s § 2804 občanského zákoníku zanikla pro neplacení pojistného, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobkyně má tedy proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši (1 352 Kč), neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Co se týče požadovaného uhrazení poplatku za odeslání upomínky v částce 200 Kč, shledal soud žalobu jako nedůvodnou. V daném případě se totiž dle obsahu ujednání nejedná o poplatek za poskytnutou službu, ale toto ujednání odpovídá institutu smluvní pokuty, když nárok na její zaplacení vzniká až následkem porušení povinnosti. Žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami spotřebitelské smlouvy sjednána, k čemuž by došlo pouze v případě, že by toto ujednání o smluvní pokutě bylo upraveno přímo v pojistné smlouvě, na níž by žalovaný připojil svůj podpis. Pouhým odkazem na žalobkyní jednostranně vyhotovený sazebník poplatků, kdy přesná specifikace smluvní pokuty a její výše není součástí spotřebitelské smlouvy, nedošlo mezi účastníky smlouvy k platnému ujednání smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013). 11. Vzhledem k výše uvedenému skutkovému závěru i právnímu posouzení soud rozhodl tak, že žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 352 Kč včetně úroků z prodlení. Soud žalobu zamítl v části požadující přiznání úhrady poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, neboť se ve své podstatě jedná o smluvní pokutu, která nebyla mezi smluvními stranami platně sjednána. 12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 1 352 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení počítaným ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 255,58 Kč, tj. celkem v částce 1 607,58 Kč, a žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení částky 200 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 1 807,58 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 88,94 % a úspěch žalovaného 11,06 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 77,88 % svých nákladů z částky 1 489 Kč, tedy ve výši 1 159,63 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.