45 C 227/2022-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná cestovala dne 23. 10. 2020 a dne 5. 11. 2020 v [obec] trolejbusem - linkou [číslo] uzavřela tak se žalobkyní smlouvy o přepravě osob. Žalovaná se při přepravních kontrolách neprokázala platnými jízdními doklady a tím porušila svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu žalobkyně žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná cestovala dne 23. 10. 2020 v [obec] trolejbusem - linkou [číslo] na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem v hodnotě 20 Kč, o provedení kontroly byl sepsán záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]. V důsledku toho žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které na místě nezaplatila. Žalovaná dále cestovala dne 5. 11. 2020 v [obec] trolejbusem - linkou [číslo] na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem v hodnotě 20 Kč, o provedení kontroly byl sepsán záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]. V důsledku toho žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které na místě nezaplatila. Dopisem žalobkyně ze dne 19. 8. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných částek. 6. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1. 5. 2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 7. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 citované vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b). 8. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná cestovala ve dnech 23. 10. 2020 a 5. 11. 2020 hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní (trolejbusem – linkou [číslo]), čímž s žalobkyní uzavřela smlouvy o přepravě ve smyslu § 2550 občanského zákoníku, avšak nezaplatila jízdné. Dle § 37 zákona o dráhách a v souladu se smluvními přepravními podmínkami žalobkyně je proto povinna zaplatit žalobkyni vedle jízdného ve výši 40 Kč (2 x 20 Kč) také přirážku k jízdnému ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč). Dle § 1968 občanského zákoníku se žalovaná ode dne následujícího po splatnosti jízdného a přirážky k jízdnému dostala do prodlení, a proto žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku náleží právo na úroky z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud podané žalobě zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.