45 C 25/2022-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2021 domáhala zaplacení částky 1 686 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 25. 3. 2020 mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo pojištění dopravce. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 4 896 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatit pojistné a neučinil tak ani na výzvu žalobkyně, došlo ke dni 29. 7. 2020 k zániku předmětné pojistné smlouvy. Žalobkyni tak vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 1 686 Kč, představující pojistné za období od 25. 3. 2020 do 29. 7. 2020. Žalobkyně dále požaduje zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč Ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva s počátkem doby pojištění od 25. 3. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti silničního dopravce. Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalovaného platit žalobkyni ročně pojistné. Žalovaný však svou povinnost platit pravidelně pojistné ve výši 4 896 Kč počínaje dnem 25. 3. 2020 neplnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost ani dodatečně nesplnil, došlo dne 29. 7. 2020 k zániku sjednané pojistné smlouvy. Ani poté svůj dluh žalovaný neuhradil. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 25. 3. 2020 do 29. 7. 2020 ve výši 1 686 Kč. Právní zástupce žalobkyně poslal žalovanému dne 21. 10. 2021 předžalobní upomínku. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 2758 občanského zákoníku se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření pojistné smlouvy dle § 2758 občanského zákoníku, jež v souladu s § 2804 občanského zákoníku zanikla pro neplacení pojistného, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. S ohledem na to, že žalovaný dlužné pojistné nezaplatil a je tedy ode dne následujícího po splatnosti nezaplacené splátky pojistného v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužného pojistného i právo na úrok z prodlení. 8. Vzhledem k výše uvedenému skutkovému závěru i právnímu posouzení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužného pojistného včetně úroků z prodlení. Soud dále přiznal žalobkyni dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč, neboť se v projednávaném případě jedná o vzájemný závazek podnikatelů. 9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.