45 C 265/2022-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 5 393,62 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 21. 3. 2012 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Fakturou [číslo] s datem splatnosti 8. 8. 2019 byly žalovanému vyúčtovány sdružené služby dodávky elektřiny za období od 27. 7. 2018 do 23. 7. 2019 v částce 7 991 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 3 589 Kč činila dlužná částka 4 402 Kč. Žalovaný cenu za tyto služby nezaplatil. Fakturou [číslo] s datem splatnosti 25. 2. 2020 byly žalovanému vyúčtovány sdružené služby dodávky elektřiny za období od 24. 7. 2019 do 31. 1. 2020 v částce 2 950,17 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb 1 958,55 Kč, činí dlužná částka 991,62 Kč. Žalovaný cenu za tyto služby nezaplatil. Dne 13. 10. 2017 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly výše uvedené pohledávky za žalovaným s účinností ke dni 14. 12. 2021 postoupeny žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 3. 2012 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný nezaplatil cenu za poskytnuté sdružené služby dodávky elektřiny v období od 27. 7. 2018 do 23. 7. 2019 ve výši 4 402 Kč vyúčtovanou periodickou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] s datem splatnosti 8. 8. 2019. Žalovaný dále nezaplatil cenu za poskytnuté sdružené služby dodávky elektřiny v období od 24. 7. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 991,62 Kč vyúčtovanou konečnou fakturou [číslo] s datem splatnosti 25. 2. 2020, kdy na nedoplatek ve výši 2 950,17 Kč byla započtena platba ve výši 1 958,55 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 12. 2021. Výzvou žalobkyně ze dne 20. 12. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný dluh nezaplatil. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. 7. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 8. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Předchůdkyně žalobkyně své závazky ze smlouvy řádně plnila, žalovaný smlouvu porušil, když neuhradil vyúčtování služeb řádně a včas. Žalovaný se tak dostal dle § 1968 občanského zákoníku do prodlení s úhradou svého závazku v celkové výši 5 393,62 Kč. Žalovaný je dále povinen dle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po dni, kdy nastala splatnost předmětných vyúčtování. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění jejích dodatků. Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě zcela vyhověl. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k