45 C 36/2022-40 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 1. 2022 domáhala zaplacení částky 4 052 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným. Dne 21. 12. 2019 došlo v souladu s § 105b odst. 1 věta 1. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, k převodu pojistného kmene na žalobkyni. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou (25 let), s pojistným ve výši 963 Kč za pojistné období splatným měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil pojistné a neučinil tak ani na výzvu předchůdkyně žalobkyně, došlo ke dni 1. 9. 2019 k zániku předmětné pojistné smlouvy. Žalobkyni tak vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 3 852 Kč, představující pojistné za období od 1. 5. 2019 do 1. 9. 2019. Žalobkyně dále požaduje zaplacení poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč Ani přes předžalobní výzvu žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] (rizikové životní pojištění) s počátkem doby pojištění od 1. 4. 2019 Smlouva byla uzavřena na dobu 25 let. Výše měsíčního pojistného činila 963 Kč. Obsahem závazku byla povinnost předchůdkyně žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalovaného platit předchůdkyni žalobkyně pojistné. Žalovaný však svou povinnost platit pravidelně pojistné počínaje dnem 1. 5. 2019 neplnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost ani dodatečně nesplnil, došlo dne 1. 9. 2019 k zániku sjednané pojistné smlouvy. Ani poté svůj dluh žalovaný neuhradil. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 1. 5. 2019 do 1. 9. 2019 ve výši 3 852 Kč. Pojistná smlouva neobsahuje ujednání o nároku předchůdkyně žalobkyně na zaplacení částky 200 Kč v případě odeslání upomínky. Právní zástupkyně žalobkyně poslala žalovanému dne 24. 3. 2020 předžalobní upomínku. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 2758 občanského zákoníku se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření pojistné smlouvy dle § 2758 občanského zákoníku, jež v souladu s § 2804 občanského zákoníku zanikla pro neplacení pojistného, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobkyně má tedy proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši (3 852 Kč), neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Co se týče požadovaného uhrazení poplatku za odeslání upomínky v částce 200 Kč, shledal soud žalobu jako nedůvodnou. V daném případě se totiž dle obsahu ujednání nejedná o poplatek za poskytnutou službu, ale toto ujednání odpovídá institutu smluvní pokuty, když nárok na její zaplacení vzniká až následkem porušení povinnosti. Žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami spotřebitelské smlouvy sjednána, k čemuž by došlo pouze v případě, že by toto ujednání o smluvní pokutě bylo upraveno přímo v pojistné smlouvě, na níž by žalovaný připojil svůj podpis. Pouhým odkazem na žalobkyní jednostranně vyhotovený sazebník poplatků, kdy přesná specifikace smluvní pokuty a její výše není součástí spotřebitelské smlouvy, nedošlo mezi účastníky smlouvy k platnému ujednání smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013). 12. Vzhledem k výše uvedenému skutkovému závěru i právnímu posouzení soud rozhodl tak, že žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužného pojistného ve výši 3 852 Kč včetně úroků z prodlení. Soud žalobu zamítl v části požadující přiznání úhrady poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, neboť se ve své podstatě jedná o smluvní pokutu, která nebyla mezi smluvními stranami platně sjednána. 13. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože žalobkyně měla ve věci sice jen částečný úspěch, ale neúspěch měla jen v poměrně nepatrné části (3,85 %) a doložila splnění podmínek daných § 142a o. s. ř., náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši (§ 142 odst. 1 a 3 o. s. ř.). V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 052 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.