8 C 197/2022-68 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 2 967 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 1 753 Kč od 3.4.2019 do zaplacení a z částky 1 214 Kč od 25.6.2019 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), dne 28.11.2018 smlouvu o dodávce elektřiny ohledně odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Na základě uzavřené smlouvy [anonymizováno] dodal žalovanému dané energie, takto mu vyúčtoval se splatností dne 2.4.2019 částku 1 753 Kč za dodanou elektřinu v období od 30.11.2018 do 18.3.2019 a se splatností ke dni 24.6.2019 částku 1 214 Kč za dodanou elektřinu v období od 19.3.2019 do 28.5.2019. Dne 13.10.2017 uzavřel [anonymizováno] s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem. 2. Z jednání soudu nařízeného na den 9.9.2022 se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy věc s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 včetně předávacího protokolu (žalovaný je uveden na stránce 19 protokolu pod [číslo]) a dodatků ze dne 29.3.2019 a 27.3.2020 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi [anonymizováno] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a jejím předmětem bylo postoupení pohledávek, mj. i pohledávky za žalovaným. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 28.11.2018 mezi [anonymizováno] a žalovaným vyplynulo, že jejím předmětem byl závazek [anonymizováno] dodávat žalovanému elektřinu a závazek žalovaného za tuto uhradit kupní cenu. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány též obchodní podmínky a ceník, které žalobce rovněž doložil. 5. Z faktury splatné dne 25.4.2019 vyplynulo, že tuto vystavil [anonymizováno] žalovanému za odběr elektřiny ve shora uvedeném období za částku 1 753. Z faktury splatné dne 24.6.2019 vyplynulo, že tuto vystavil [anonymizováno] žalovanému za odběr elektřiny ve shora uvedeném období za částku 1 214. 6. Dále žalobce doložil dvě upomínky, které adresoval [anonymizováno] žalovanému, bez dokladu jejich odeslání. 7. V oznámení o postoupení ze dne 19.10.2021 vyrozuměl [anonymizováno] žalovaného, že došlo k postoupení předmětné pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 19.10.2021 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle poštovního podacího archu byly tyto písemnosti žalovanému odeslány před podáním žaloby dne 19.10.2021. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: [anonymizováno] dodával žalovanému elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaný neuhradil za dodané komodity kupní cenu ve výši odpovídající vystaveným fakturám shora specifikovaným. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena, jak je výše uvedeno, což bylo žalovanému oznámeno a tento byl zároveň písemně vyzván k úhradě dluhu, což neučinil. 9. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. 10. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela, neboť žalovaný na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradil kupní cenu za tuto komoditu dodanou [anonymizováno] jako právním předchůdcem žalobce (§ 50 energetického zákona). Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, netvrdil a tím méně prokázal jakékoliv skutečnosti vyvracející žalobní tvrzení, zejména, že by kupní cenu zcela či zčásti uhradil či, že by [anonymizováno] dané komodity v dané ceně nedodal. Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit první den poté, kdy byl žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovaného vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze vystavené faktury se jménem a adresou žalovaného, případně upomínky, ale není zřejmé, kdy byly tyto ve sféře dispozice žalovaného. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až oznámení o postoupení pohledávky, resp. předžalobní upomínku, obě odeslané dne 19.10.2021. Zásilku je tedy nutno považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání (§ 573 občanského zákoníku), tedy dne 22.10.2021. Jelikož pak žalovaný následující den bez zbytečného odkladu neplnil řádně a včas, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci vzniklo právo na úroky z prodlení (§ 1970, 1968 občanského zákoníku) Tyto soud žalobci přiřkl v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně úroků z prodlení za předcházející období soud vzhledem k výše uvedenému žalobu zamítl, když se žalobce svou neúčastí při jednání soudu vzdal možného postupu dle § 118a o.s.ř. 14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 2 967 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 3 188,79 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení úroků z prodlení specifikovaných ve výroku č. II tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí tyto 713,33 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 3 902,12 Kč tak představuje úspěch žalobce 82 %, úspěch žalovaného 18 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 64 % svých účelně vynaložených nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 953 Kč.