8 C 260/2022-77 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení 12 279,89 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 78,12 Kč od 11.3.2017, z částky 836 Kč od 8.2.2017, z částky 836 Kč od 8.1.2017 a z částky 10 529,77 Kč od 9.12.2016. V odůvodnění uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.6.2020 se společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), což bylo žalované oznámeno. Zmíněná společnost uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. V rámci smlouvy se žalovaný rovněž zavázal hradit pojistné dle vyúčtování žalobce, takto neuhradil na pojistném 78,12 Kč na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 10.3.2017. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za sjednané doplňkové služby a splátky na kupní cenu zařízení, které mu bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto, takto neuhradil 836 Kč na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 7.2.2017, dalších 836 Kč na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 7.1.2017 a 10 529,77 Kč na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 8.12.2016. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem. 2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Z účastnické smlouvy ze dne 24.5.2016, jejích dodatků ze dnů 4.8.2016, 31.8.2016 a 4.11.2016 a listin označených jako souhlas s pojištěním ze dnů 24.5.2016 a 31.8.2016 vyplynulo, že tyto uzavřely [anonymizováno] a žalovaný. Předmětem smlouvy byl závazek [anonymizováno] poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další služby související a závazek žalovaného za tyto hradit sjednanou cenu. Součástí byla rovněž ujednání, kde se žalovaný zavázala k úhradě kupní ceny zde specifikovaných zařízení ve výši 590 Kč měsíčně a ve výši 98 Kč měsíčně za pojištění dle vyúčtování. Součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky, které žalobce rovněž doložil, stejně jako kopii občanského průkazu žalovaného předloženého při uzavírání smlouvy. 4. Dále žalobce doložil tři upomínky adresované žalovanému jeho právním předchůdcem a výpověď shora uzavřených smluv, resp. smlouvy a jejích dodatků, všechny bez dokladu jejich odeslání. 5. Žalobce dále předložil shora specifikovaná vyúčtování znějící na shora uvedené služby, částky a se shora uvedenou splatností. Konkrétně se pak v případě vyúčtování [číslo] jednalo o pojištění ve výši 78,12 Kč, v případě [číslo] se jednalo o splátky ve výši 490 Kč a pojištění ve výši 346 Kč, v případě [číslo] se jednalo o splátky ve výši 490 Kč a pojištění ve výši 346 Kč a v případě [číslo] se jednalo o celkovou částku 16 361 Kč, z toho platební služby ve výši 9 309,98 Kč, splátky zařízení ve výši 490 Kč, zprostředkované služby ve výši 396 Kč a pojištění ve výši 267,52 Kč. K těmto vyúčtováním žalobce dále doložil podrobnou specifikaci poskytnutých služeb. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020 uzavřené mezi žalobcem jako postupníkem a [anonymizováno] jako postupitelem má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. 7. Z oznámení ze dne 30.7.2020 soud zjistil, že toto bylo adresováno žalovanému za účelem informování o postoupení předmětné pohledávky žalobci. Z předžalobní upomínky ze dne 20.11.2020 vyplynulo, že touto byl žalovaný vyzván žalobcem k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Z připojených podacích lístků vyplynulo, že obě písemnosti byly žalovanému v den jejich vyhotovení odeslány. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [anonymizováno] uzavřel s žalovaným smlouvy shora specifikované, žalovaný neuhradil doplatek kupní ceny, poplatek za pojištění a cenu za služby ve shora uvedené specifikaci. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobci, jak je shora rovněž uvedeno, což bylo žalovanému oznámeno písemností odeslanou dne 30.7.2020. 9. Dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 1721 občanského zákoníku má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1746 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 10. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva, resp. smlouva tzv. nepojmenovaná, kde se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu za poskytnutá zařízení, poplatek za pojištění a cenu za poskytnuté služby, což v míře nárokované žalobou neučinil, ač tak byl povinován dle smlouvy, resp. zákona (§ 2079 a násl. a § 1721 občanského zákoníku). Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a následně prokázal, že kupní cenu, resp. cenu ostatních služeb uhradil či, že mu v daném rozsahu nebyly poskytnuty, žalobce již z jejich povahy nemůže prokazovat negativní skutečnost, tedy, že mu někdo něco neuhradil. Žalovaný měl pak jednotlivé platby provést dle vyúčtování právního předchůdce žalobce. Žalobce neprokázal, že žalovaného jeho právní předchůdce vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze vystavené faktury se jménem a adresou žalovaného, případně upomínky, ale není zřejmé, kdy byly tyto ve sféře dispozice žalovaného. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne 30.7.2020. Zásilku je tedy nutno považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání (§ 573 občanského zákoníku), tedy dne 4.8.2020. Jelikož pak žalovaný následující den bez zbytečného odkladu neplnil řádně a včas, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci vzniklo právo na úroky z prodlení (§ 1970, 1968 občanského zákoníku) Tyto soud žalobci přiřkl v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných. 12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobce byl ve věci pouze částečně úspěšný a má dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalované, když zároveň doložil splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 12 279,89 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jis