8 C 360/2021-43 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit výše specifikovanou částku a příslušenství za neoprávněný odběr plynu v původním odběrném místě [ulice a číslo], [obec] v době od 26.5.2015 do 30.9.2017, po odstoupení od smlouvy z důvodu dluhu za odebraný plyn. Fakturovanou částku splatnou v den předcházející dni, od nějž je požadováno příslušenství, žalovaná neuhradila, a to ani přes upomínku zaslanou žalobcem. Žalobce je aktivně legitimován k vedení sporu jako distributor, který musí být dle zákona č. 458/2000 Sb. z hlediska právní formy oddělen od obchodníka s plynem. Množství neoprávněně odebraného plynu spočívá v rozdílu na měřidle při ukončení smlouvy (26.5.2015) o odběru plynu a stavem měřidla dne 30.9.2017, kdy došlo k ukončení nájmu žalované na daném odběrném místě, jenž činí 174 m3. Z jednání soudu se žalobce i žalovaná omluvili, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Z faktury ze dne 10.2.2021 splatné dne 24.2.2021 vyplynulo, že žalobce fakturoval žalované za neoprávněně odebraný plyn žalovanou jistinu. K této faktuře žalobce rovněž doložil upomínku adresovanou žalované, obě listiny pak bez dokladu jejich odeslání. Z oznámení ze dne 19.7.2016 soud zjistil, že tímto žalobce žalovanou vyrozuměl o neoprávněném odběru plynu na předmětném odběrném místě. Z předžalobní upomínky je patrno, že tímto právní zástupce žalobce žalovanou vyzval k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle poštovního archu byla tato písemnost žalované odeslána dne 13.4.2021. Z předávacího protokolu ze dne 10.4.2015 podepsaného žalovanou je zřejmé, že tímto převzala byt [číslo] na shora uvedené adrese s tím, že stav plynu činil 456,6 m3. Z protokolu o provedeném odečtu měřidla vyplynulo, že stav odběru plynu k 21.6.2016 činil 599 m3, k tomuto dále žalobce doložil fotografie měřidla s danou spotřebou a uvedeným datem. Ze sdělení ze dne 1.7.2020 [právnická osoba] vyplynulo, že žalovaná předmětný byt opustila ke dni 30.9.2017, poslední stav měřidla dle připojené fotografie byl 773 m3. Z žádosti společnosti [právnická osoba] pak dále vyplynulo, že k datu 7.5.2015 požádala o ukončení dodávky plynu do předmětného odběrného místa z důvodu neplacení dodávek plynu. Podle § 72 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle § 74 odst. 1 cit. zákona je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Dle § 74 odst. 3 cit. zákona je neoprávněnou přepravou plynu a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele přepravní soustavy. Dle § 74 odst. 7 cit. zákona je při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 108/2011 Sb. účinné od 1.5.2011 při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. Dle § 9 odst. 10 písm. a) cit. vyhl. se výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění neoprávněného odběru. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Po provedeném řízení s přihlédnutím k provedeným důkazům a tvrzením žalobce dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by měla s jakýmkoliv subjektem pro dané odběrné místo uzavřenou smlouvu o odběru plynu, a že plyn v daném množství za danou cenu bez takové smlouvy neodebrala. Jednalo se tak o neoprávněný odběr dle ust. § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000Sb. Za výše uvedené období žalobce jako provozovatel distribuční soustavy vyúčtoval žalované odběr plynu v hodnotě žalované jistiny, jehož cenu vypočetl dle výše cit. vyhl., což žalovaná rovněž nijak nerozporovala. Soud proto žalované uložil povinnost odebraný plyn zaplatit, když takový odebrala bez právního důvodu a tím se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Cena plynu byla stanovena dle výše citované vyhlášky a navazujícího ceníku žalobce, jenž byl rovněž předložen jako důkaz (odkazem na příslušnou internetovou stránku). Jelikož žalovaná nesplnila dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky již z povahy jejich právního vztahu dohodnuta a žalovaná tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byla žalobcem požádána (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovanou vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze vystavenou fakturu se jménem a adresou žalované. Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalované výzvu (fakturu či upomínkuú k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až předžalobní výzvu, která byla žalované odeslána dne 13.4.2021. Výzvu je třeba dle § 573 občanského zákoníku považovat za doručeno třetí pracovní den od odeslání, tedy dne 18.4.2021. Jelikož pak žalovaná v následující den bez zbytečného odkladu neplnila, je od dalšího následujícího dne s úhradou v prodlení a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonn