8 C 496/2018-68 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 3 261 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 16.10.2015 do zaplacení. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), dne 7.5.2015 smlouvu o dodávce elektřiny ohledně odběrného místa [obec a číslo], [obec]. Na základě uzavřené smlouvy [anonymizováno] dodal žalované elektřinu, takto jí vyúčtoval se splatností dne 15.10.2015 částku 2 441 Kč za dodanou elektřinu v době od 11.5.2015 do 30.9.2015. Co se týče částky 820 Kč, nárok na její zaplacení vznikl [anonymizováno] s odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které byly nedílnou součástí uzavřené smlouvy, nejedná se o smluvní pokutu, jak je tato platba zde označena, ale o smluvní poplatek, neboť nemá sankční charakter a jedná se o paušální náklad spojený s odpojením neoprávněného odběru. Dne 13.10.2017 uzavřel [anonymizováno] s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná ničeho na předmětný dluh neuhradila i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem. 2. Z jednání soudu nařízeného na den 1.2.2022 se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána bez omluvy nedostavila, soud tedy věc s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 včetně předávacího protokolu (žalovaná je uvedena na stránce 12 protokolu pod [číslo]) má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi [anonymizováno] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a jejím předmětem bylo postoupení pohledávek, mj. i pohledávky za žalovanou. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 7.5.2015 mezi [anonymizováno] a žalovanou vyplynulo, že jejím předmětem byl závazek [anonymizováno] dodávat žalované elektřinu a závazek žalované za tuto uhradit kupní cenu. 5. Dle čl. VI odst. 2 písm. a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, jež byly sjednány jako nedílná součást uzavřené smlouvy o odběru elektřiny, je zákazník povinen zaplatit obchodníkovi smluvní pokuty ve výši dle Ceníku. Dle Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb [právnická osoba] vyplynulo, že smluvní pokuta za odpojení z důvodu neoprávněného odběru činí 820 Kč. 6. Z faktury ze dne 1.10.2015 splatné dne 15.10.2015 vyplynulo, že tuto vystavil [anonymizováno] žalované za odběr elektřiny v období od 11.5.2015 do 30.9.2015 za částku 2 441 Kč. Z upomínky ze dne 27.10.2015 je patrno, že [anonymizováno] vyzýval žalovanou k úhradě dluhu z této faktury a rovněž smluvních pokut. 7. V oznámení o postoupení ze dne 31.7.2018 vyrozuměl [anonymizováno] žalovanou, že došlo k postoupení předmětné pohledávky. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 31.7.2018 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalované odeslána před podáním žaloby dne 1.8.2018. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: [anonymizováno] dodával žalované elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaná neuhradila za dodané komodity kupní cenu ve výši odpovídající vystavené faktuře shora specifikované. V obchodních podmínkách byla sjednána povinnost žalované hradit smluvní pokutu ve výši dle Ceníku. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena, jak je výše uvedeno, což bylo žalované oznámeno a tato byla zároveň písemně vyzvána k úhradě dluhu zásilkou odeslanou dne 1.8.2018. 10. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela, neboť žalovaná na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradila kupní cenu za elektřinu dodanou [anonymizováno] jako právním předchůdcem žalobce (§ 50 energetického zákona). Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, netvrdila a tím méně prokázala jakékoliv skutečnosti vyvracející žalobní tvrzení, zejména, že by kupní cenu zcela či zčásti uhradila či, že by [anonymizováno] dané komodity v dané ceně nedodal. Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaná tak měla plnit první den poté, kdy byl žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem požádána (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovanou vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze vystavenou fakturu se jménem a adresou žalované, případně upomínku, ale není zřejmé, kdy byly tyto ve sféře dispozice žalované. Taková skutečnost je prokázána až u předžalobní upomínky odeslané dne 1.8.2018. Zásilku je tedy nutno považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání (§ 573 občanského zákoníku), tedy dne 6.8.2018. Jelikož pak žalovaná následující den bez zbytečného odkladu neplnila řádně a včas, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci vzniklo právo na úroky z prodlení (§ 1970, 1968 občanského zákoníku) Tyto soud žalobci přiřkl v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných. Ohledně úroků z prodlení za předcházející období soud vzhledem k výše uvedenému žalobu zamítl, když se žalobce svou neúčastí při jednání soudu vzdal možného postupu dle § 118a o.s.ř. 12. Co se týče zaplacení 820 Kč s příslušenstvím, soud se neztotožňuje s právní kvalifikací tohoto ujednání předestřenou žalobcem. Sám jeho právní předchůdce tento instrument v obchodních podmínkách a písemnostech nazývá smluvní pokutou. Tato je právní teorií vnímána jako paušalizovaná náhrada škody, přičemž jako škodu lze kvalifikovat i náklady, které v předestřeném případu právnímu předchůdci vznikaly navíc a co je podstatné, následkem porušení smluvních povinností žalovanou. O poplatek by se jednalo v takovém případě, kdyby se jednalo o cenu za služby poskytnuté žalované, k její žádosti, v její prospěch apod. Interpretaci žalobce tak soud shledává účelovou, když je žalobci jako podnikateli v oblasti pohledávek, který je právně zastoupen, jistě známo, že Ústavní soud vyloučil možnost se úspěšně domáhat zaplacení smluvní pokuty sjednané v obchodních podmínkách (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013). S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě, co se týče zaplacení 820 Kč s příslušenstvím, nevyhověl. 13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na str