9 C 119/2022-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 021,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu smlouvy o půjčce uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu: Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne 19. 9. 2011 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 612 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 12. 11. 2012. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla žalovaným uhrazena dne 4. 9. 2012. Ke dni 12. 11. 2012 činila dlužná jistina částku 10 021,79 Kč a dlužný poplatek částku 8 378,21 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku částečně hrazeno, a to celkem 3 000 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 21 320 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalovaného novému věřiteli (žalobkyni) na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno doporučeným dopisem. 5. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 19. 9. 2011 („ Smlouvy“) bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 20 000 Kč společně s poplatkem ve výši 16 720 Kč, a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných 60ti splátkách ve výši 612 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce specifikované v Příloze č. 1 této smlouvy. 8. Ze seznamu pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávky na základě smlouvy o půjčce [číslo]. 9. Z výzvy k plnění ze dne 2. 1. 2019 a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 10. Z podacího lístku ze dne 2. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala zásilky na adresu žalovaného. 11. Z poštovního podacího archu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 1. 7. 2016 doporučenou zásilku na adresu žalovaného. 12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli Smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že finanční prostředky společně s poplatkem, bude splácet v pravidelných splátkách. Žalovanému byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty. Žalovaný nesplácel poskytnutou půjčku, jak bylo ve Smlouvách ujednáno, a proto žalovanému vznikl dluh ze Smluv v celkové výši 10 021,79 Kč Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 12. 11. 2012. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínkou prostřednictvím svého zástupce, na kterou žalovaný nereagoval, dlužnou částku nezaplatil. 13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník („o. z.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 o.z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 14. Dle § 1970 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („ ObčZ“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 ObčZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 16. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657, 658 odst. 1 o. z.). Na základě této smlouvy obdržel žalovaný peněžní prostředky v hotovosti, avšak řádně neplnil sjednané splátky, dluh se stal splatným a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit nejen jistinu a úroky, ale rovněž i sjednaný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879, 1880 ObčZ). Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení (§ 1968, § 1970 ObčZ). 17. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 021,79 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 18. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.