21 C 196/2023-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 13.12.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto roszudku s tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným došlo dne 18.3.2009 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 22 090 Kč, tj. celkem částku 52 080 Kč, a to vše formou 55týdenních splátek. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, čímž došlo k porušení závazku ze smlouvy a předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku 16 000 Kč Smlouvou ze dne 19.6.2015 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na a [právnická osoba] [anonymizováno] a následně smlouvou ze dne 24.8.2018 na žalobkyni. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 30 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 6 080 Kč. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 15.6.2023 č.j. 21C 196/2023-17 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 19.6.2023 a žalovanému dne 3.7.2023. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 18.3.2009 plyne, že společnost [právnická osoba] uzavřela tohoto dne se žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti. Převzetí uvedené částky žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a souhrnný poplatek ve výši 22 080 Kč, tj. celkem částku 52 080 Kč formou 55týdenních splátek po 960 Kč. První splátka měla být zaplacena 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy, dle kterých v případě, že žalovaný nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky včetně souhrnného poplatku (čl. 8 Smluvních podmínek). 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Dopisem ze dne 25.6.2015 byla tato skutečnost oznámena žalovanému, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 25.6.2015. 7. Z dopisu ze dne 1.10.2018 plyne, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova], oznámilo žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 4.10.2018, jak plyne z poštovního podacího archu. 8. Z výzvy ze dne 18.11.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 23.11.2022, jak plyne z poštovního podacího archu. 9. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně uzavřela v roce 2009 se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 22 080 Kč, a to formou 55 týdenních splátek po 960 Kč. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 16 000 Kč, zbytek ve výši 30 000 Kč na jistině a 6 080 Kč na souhrnném poplatku dosud nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 19.6.2015 postoupena na [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a dále smlouvou ze dne 24.8.2018 na žalobkyni. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně, předanou k poštovní přepravě dne 23.11.2022, žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. 10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. soudu: tj. před 1.1.2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práva a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky došlo v roce 2004, aplikoval soud na daný případ příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.“). Na postoupení pohledávky byla aplikována příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). 11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 13. Podle § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 14. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě výše tohoto odůvodnění specifikovaných postupních smluv (§ 1879 ObčZ). Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena písemná smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven souhrnný poplatek ve výši 22 080 Kč, který soud posoudil jako dohodnutý úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaný se celkovou částku 52 080 Kč zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 55týdenních splátek po 960 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy. Část obsahu smlouvy byla upravena v obchodních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaný nesplní povinnost zaplatit splátku, má žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně toliko 16 000 Kč. Nedoplatek žalovaného činí na jistině 30 000 Kč a na souhrnném poplatku 6 080 Kč. 16. Dále má soud za prokázané, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého závazku (vrácením půjčky), a proto má žalobkyně právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 517 obč. zák.). Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nař. vl. č. 142/1994 Sb., ve znění ke dni prodlení. 17. S ohledem na vše výše uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč na jistině a 6 080 Kč na souhrnném poplatku. (I. výrok tohoto rozsudku). 18. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 652 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 19. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.