24 C 105/2023-68 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 13. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 11 000 Kč spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným a dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 212 Kč s tím, že se jedná o nesplacenou půjčku podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 14. 9. 2007 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě citované smlouvy uvedená společnost půjčila žalované 11 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 656 Kč, to vše v pravidelných 53 týdenních. Žalovaná však plnila pouze částečně (uhradila jen 3 444 Kč), přičemž zůstala dlužna na jistině 11 000 Kč a na souhrnném poplatku 4 212 Kč. Žalobou uplatněný nárok pak byl smlouvou o postoupení pohledávek postoupen žalobkyni. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Z listiny nazvané smlouva o půjčce soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 14. 9. 2007 žalovaná a společnost [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“). Společnost se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek ve výši 7 656 Kč, to vše v pravidelných 53 týdenních splátkách po 352 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Součástí smlouvy se pak prostřednictvím tzv. včleňovací doložky staly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Podpisem této listiny žalovaná stvrdila, že jí byla částka 11 000 Kč v hotovosti předána. 4. Z listiny nazvané Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce soud zjistil, že je zde mimo jiné stanoveno RPSN a dále tato listina obsahuje ujednání technického charakteru o způsobu placení splátek, odstoupení od smlouvy atp. 5. Z listiny nazvané smlouva o postoupení pohledávek včetně části seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 19. 6. 2015 postoupila [právnická osoba] [anonymizováno] za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávky za žalovanou uplatněné v tomto řízení. 6. Z dopisu ze dne 1. 10. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] žalované tímto dopisem oznámila, že pohledávku za ní se shora citované smlouvy postoupila žalobkyni. Z přiloženého podacího archu se podává, že žalované byl tento dopis odeslán dne 4. 10. 2018. 7. Z dopisu ze dne 18. 11. 2022 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení 15 212 Kč do 29. 11. 2022, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. 8. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost žalované dne 14. 9. 2007 v hotovosti předala podle uzavřené smlouvy částku 11 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 656 Kč, to vše v pravidelných 53 týdenních splátkách po 352 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Žalovaná uhradila pouze 3 444 Kč, které byly započteny na souhrnný poplatek. Citovaná pohledávka pak byla nejprve postoupena [právnická osoba] [anonymizováno] a následně žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb.) – dále již jen „obč. zák.“ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. 11. Pro smlouvu o půjčce zákon žádnou zvláštní formu nepředepisuje, může být uzavřena ústně, písemně nebo nejčastěji i ve formě tzv. dlužního úpisu, kdy dlužník potvrzuje věřiteli skutečnost, že si od něho peníze půjčil spolu se závazkem je do určité doby věřiteli vrátit. Smlouva o půjčce má přitom reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. V projednávaném případě obsahovala písemná smlouva potvrzení žalované, že jí byla částka 11 000 Kč v hotovosti předána. Soud tudíž neměl důvod žalobkyni neuvěřit, že její právní předchůdkyně uvedenou částku žalované skutečně předala, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaná byla po celou dobu řízení zcela pasivní, k věci se nevyjádřila a k nařízenému jednání nedostavila. Rovněž sjednaný souhrnný poplatek ve výši 7 656 Kč není nikterak v rozporu se shora citovaným § 657 obč. zák. Poplatek v této formě obvykle odráží náklady věřitele na poskytnutí půjčky a její administraci, včetně zisku a soud jej tudíž neshledal nikterak nepřiměřeným. Dosud neuhrazenou část souhrnného poplatku však žalobkyně žalobou neuplatnila. 12. Z vyložených důvodů soud žalobě co do zaplacení jistiny vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 11 000 Kč, a to včetně úroku z prodlení, jak jej žalobkyně požadovala (tedy od pozdějšího data, než byla splatná poslední z týdenních splátek) podle § 517 odst. 2 obč. zák., ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném v době, kdy se žalovaná dostala do prodlení s hrazením žalované pohledávky s tím, že výrok soud formuloval v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky (stanovisko ze dne 19. 4. 2006, sp. zn. Cpjn 202/2005, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 39/2006) tak, že úrok z prodlení splatný za dobu do vyhlášení rozsudku vyčíslil přesnou částkou. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. 13. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala kapitalizovaného úroku, neboť zde soud dospěl k závěru, že žalobkyně o tomto nároku neunesla své břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). 14. Žalobkyně ve formuláři návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze vyplnila kolonku kapitalizovaného úroku, přičemž v samotném textu návrhu již jen uvedla, že celková hodnota pohledávky ke dni postoupení ve výši 15 212 Kč se mimo jiné skládala ze souhrnného poplatku ve výši 4 212 Kč. K tomu je nutno uvést, že„ kapitalizovaný úrok“, jak byl žalobou uplatněn, by byl příslušenstvím pohledávky a bylo by nutno doplnit, za jaká období, z jakých částek a v jaké sazbě byl kapitalizován. To však žalobkyně neučinila. Naproti tomu„ souhrnný poplatek“, tak jak jej definuje shora citovaná smlouva o půjčce není příslušenstvím pohledávky, ale relativně samostatným nárokem, který je třeba žalobou uplatnit a podléhá poplatkové povinnosti. To však žalobkyně rovněž neučinila. Z vyložených důvodů soudu nezbylo, než žalobu co do kapitalizovaného úroku výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout, neboť žalobkyně o tomto nároku neunesla břemeno tvrzení a důkazní, když ani ze smlouvy o půjčce se nepodává, že by byl nějaký úrok vůbec sjednán. 15. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 72 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 28 %, a náleží jí tudíž právo na náhradu 44 % nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 991 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.), to vše snížené na 44 % Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.