24 C 153/2021-114 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 30. 10. 2020 (ve znění jednotlivých doplnění ze dne 15. 1. 2021, 24. 11. 2022 a 6. 3. 2023) domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nahradil rozhodnutí , datum, , tak, že určí, že žalobce je vlastníkem částí pozemků vedených v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrálním pracovištěm , adresa, pro obec , adresa, a katastrální území , jméno FO, , Anonymizováno, a to: p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako p. č. , Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , které byly dle předchozích pozemkových evidencí označeny jako p. č. , hodnota, ; p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, které byly dle předchozích pozemkových evidencí označeny jako p. č. , Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako st. p. , Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako p. č. , Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako p. č. , Anonymizováno, ; p. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako st. p. , Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako st. p. , Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako p. č. , Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , které byly dle předchozích pozemkových evidencí označeny jako p. č. , právnická osoba, ; p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako st. p. , Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako p. č. , Anonymizováno, p. č. , Anonymizováno, , která byla dle předchozích pozemkových evidencí označena jako p. č. , Anonymizováno, ; p. č. , hodnota, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , hodnota, , p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , které byly dle předchozích pozemkových evidencí označeny jako p. č. , Anonymizováno, ; všech vyznačených v grafickém znázornění srovnávacího sestavení vyhotoveném , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, (dále také jen „pozemky“). Uvedl, že je oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., neboť uvedené pozemky byly ve vlastnictví , jméno FO, , Anonymizováno, , který , datum, zemřel. Jmenovaný měl osm dětí, které byly oprávněny nakládat s pozůstalostí a byly nepominutelnými dědici. Mimo jiné to byl i , jméno FO, , děd žalobce. Uvedené pozemky byly až po smrti , jméno FO, , Anonymizováno, , ale dříve, než bylo skončeno dědické řízení, převedeny na , Anonymizováno, (na základě kupní smlouvy , datum, ) a , Anonymizováno, (na základě kupních smluv z , datum, , přičemž následně byly konfiskovány podle dekretu č. 12/1945 a vyhlášky Ministerstva průmyslu ze , datum, . Dle názoru žalobce však byly kupní smlouvy neplatné a předmětné pozemky zůstaly součástí ležící pozůstalosti, jako takové by však nebyly konfiskovány v roce 1945 a 1946, ale přešly by na stát v rozhodném období vymezeném zákonem č. 229/1991 Sb., tj. od , datum, do , datum, . Jako předběžnou otázku žalobce navrhl vyřešit řízení o pozůstalosti po , jméno FO, a související platnost převodních smluv.2. 1) žalovaný k věci uvedl, že není pasivně věcně legitimován, neboť je správním orgánem, jehož rozhodnutí je napadáno. Podaná žaloba nesplňuje zákonem požadované náležitosti a je opožděná (doplněna byla až po zákonem stanovené lhůtě, a to nikoli zcela). Právně relevantní pro posouzení napadeného rozhodnutí správního orgánu je pouze skutečnost, že předmětný majetek přešel před rozhodným obdobím (definovaným zákonem o půdě) do vlastnictví třetích osob a stejně tak, že nikdo z právních předchůdců žalobce nevyužil zákonem poskytnuté možnosti domáhat se neplatnosti aktů z doby nacistické nesvobody. Návrh o němž rozhodl správní orgán nesmí být v průběhu řízení před soudem měněn a v této souvislosti nelze, aby soud přezkoumával dědická rozhodnutí či platnost kupních smluv. Sám žalobce, jak je uvedeno v napadeném správním rozhodnutí, neuplatnil své nároky dle zákona č. 243/1992 Sb. ani dle zákona č. 212/2000 Sb. včas. Žalovaný 1) je toho názoru, že je žaloba neurčitá, a i žalobní petit je pak neurčitý a neúplný. Vzhledem k tomu, že přípis datovaný 28. 10. 2020 a označený jako žaloba dle § 246 o. s. ř. postrádal dle žalovaného 1) veškeré podstatné náležitosti a ani jeho doplněním datovaným 10. 1. 2021 nebyly základní nedostatky odstraněny, navrhl žalobu zamítnout.3. 2) žalovaný k věci uvedl, že dle jeho názoru není žalobce osobou oprávněnou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. Oprávněná osoba (nebo její předchůdce) musela být vlastníkem předmětné nemovitosti v rozhodném období od , datum, do , datum, a v rozhodném období jí musela být taková nemovitost odňata způsobem podle § 6 zákona č. 229/1991 Sb. Jestliže původní vlastník nebyl již od roku 1940 vlastníkem a nemovitosti byly znárodněny podle dekretu č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve spojení s vyhláškou č. 442/1945 Ú.l. I, o znárodnění podniků v zemi České a Moravskoslezské, provozovaných podle horního zákona, pak je nepochybné, že žalobce není oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. a nevznikla mu majetková křivda podle tohoto zákona, kterou by bylo lze v projednávané věci odčinit. Námitky uváděné žalobcem týkající se údajné neplatnosti právních jednání (tj. kupních smluv), podle nichž došlo ke změně vlastnického práva z původního vlastníka na nové vlastníky v roce 1940, měly být uplatněny právními nástupci původního vlastníka již v roce 1946 a to v rámci řízení podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. Pokud tak nebylo učiněno, pak v současnosti již k takovým námitkám nemůže být vůbec přihlíženo.4. 3) žalovaný k věci uvedl, že se zcela ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozhodnutí správního orgánu. Dle jeho názoru byly předmětné pozemky byly zcizeny ještě před rozhodným obdobím, a to na základě kupních smluv. Tyto převody byly řádně intabulovány. Přes to, že žalobce tvrdí neplatnost těchto převodů, neučinili nikdy jeho právní předchůdci ničeho proto, aby tuto neplatnost vyvolali. Dle 3) žalovaného tedy nepřichází v úvahu aplikace zákona č. 229/1991 Sb., jelikož k převodu vlastnictví došlo ještě před rozhodným obdobím. Pokud jde o žalobcem tvrzenou aplikaci zákona 128/1946 Sb., tak i s tou 3) žalovaný nesouhlasí, jelikož neplatnost některých majetkoprávních jednání byla dle tohoto zákona vyslovována soudy, a to na návrh oprávněné osoby, přičemž právo na uplatnění nároku se promlčelo do 3 let od účinnosti zákona. Žalobce dle názoru 3) žalovaného neprokázal, ba ani netvrdil, že některý z jeho právních předchůdců nárok dle tohoto zákona uplatnil.5. 4) žalovaný k věci uvedl, že považuje za nesporné, že původním vlastníkem uvedených pozemků (vztahujících se k 4) žalovanému) byl pan , jméno FO, , což je řádně doloženo, nicméně následně došlo k převodu pozemků na základě kupních smluv z , datum, na , Anonymizováno, . S tvrzením žalobce, že uvedené kupní smlouvy jsou od počátku neplatné, a tudíž nedošlo k převodu vlastnického práva k uvedeným pozemkům na jinou osobu se 4) žalovaný neztotožňuje a nelze je považovat za nesporné. Žalobce nedoložil ani kupní smlouvy ani rozhodnutí týkající se skončení dědického řízení. Žalobce tudíž tvrdí, ale ničím tvrzení nedokládá. Jestliže skutečně došlo k tvrzení žalobce, že byly uzavřeny kupní smlouvy bez vědomí ostatních dědiců, a tedy jsou neplatné, (tj. jako kdyby vůbec nebyly), nic nebránilo tomu, aby se žalobce, (případně jeho předek), proti této skutečnosti bránil, a to dříve než po roce 1993. Dle názoru 4) žalovaného lze tak uvažovat o účelovosti argumentace žalobce, neboť jen v případě, že kupní smlouvy budou považovány za neplatné, lze ze strany žalobce podat žádost, resp. žalobu na určení vlastníka nemovitostí. Žalobce podal žalobu na určení vlastníka nemovitosti dle části páté o.s.ř., přičemž v takovém případě je soud vázán návrhem, o kterém rozhodoval správní orgán, tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Správní orgán dle žádosti žalobce rozhodoval o nároku uplatněném dle zákona č. 229/1991 Sb., který řeší jen majetkové křivdy vzniklé konfiskací v období od 28. 2. 1948 do 1. 1. 1990. Uvedené pozemky byly ovšem konfiskovány již před tímto datem, a tudíž se dle názoru 4) žalovaného žádost o nemovitosti měla projednávat dle zákona č. 243/1992 Sb., který obsahuje v ust. § 11 odst. 1 a odst. 3 prekluzivní lhůty k uplatnění nároku na vydání nemovitostí. Žalobce nicméně neuplatnil nárok na vydání nemovitostí ve stanovené lhůtě, a tudíž právo na vydání zaniklo.6. 5) žalovaný k věci uvedl, že podaná ž