28 C 19/2023-41 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 16 516,83 Kč celkem s příslušenstvím s tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřela se žalovanou, po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti, smlouvu o úvěru [číslo] s předpisem splátek, na jejímž základě žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzala v místě bydliště. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] jistinu spolu s příslušenstvím ve výši 12 888 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku za dobu řádného splácení ve výši, poplatku za poskytování úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 27 888 Kč a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky připadla na 16. 10. 2021. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila, když předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze 4 000,01 Kč, což představuje dvě splátky. V důsledku prodlení žalované byl úvěr zesplatněn ke dni 16. 10. 2021, od 17. 10. 2021 tak byla žalovaná v prodlení. Vznikla jí proto povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 4. 4. 2022 byla mezi [anonymizováno] a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, která byla doplněna dodatkem ze dne 28. 7. 2022, jímž byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Ta žalovanou o zaplacení upomínala, leč marně, žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se po celé řízení k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na 7. 3. 2023, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně. 4. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplynulo, že žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddílu C, vložce [číslo]. 6. Dne 15. 8. 2020, jak vyplývá ze žádosti o úvěr, žalovaná požádala společnost [právnická osoba] na standardizovaném formuláři o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč na dobu 14 měsíců, jehož splácení by bylo rozloženo do měsíčních splátek po 1 992 Kč splatných do každého 20. dne. Do žádosti uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání a bydlí v nájmu. Je zaměstnána od 1. 2. 2020 s měsíční mzdou ve výši 14 805 Kč. Ke svým měsíčním výdajům uvedla, že za bydlení a energie hradí 3 000 Kč, za dopravu, jídlo a osobní náklady částku 3 860 Kč, na výživné a jiné srážky spotřebuje částku 3 587 Kč a jiná vydání pak částku 500 Kč. Celkové měsíční náklady žalované činí 10 947 Kč a zbývá jí tak použitelný měsíční příjem 3 858 Kč. Dle zápisu v žádosti žalovaná [příjmení] předložila výplatní pásky a pracovní smlouvy. 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] nazvané [anonymizováno] a shodně z Formuláře o standardních informacích o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne 16. 8. 2020 podepsala pracovnice [anonymizováno] a žalovaný písemné znění smlouvy, jíž se [anonymizováno] zavázala poskytnou žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti na dobu 14 měsíců, jehož splácení by bylo rozloženo do měsíčních splátek po 1 992 Kč splatných do každého 20. dne. Žalovaná, která podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 15 000 Kč, se zavázala vrátit [anonymizováno] jak jistinu úvěru, tak náklady úvěru ve výši 12 888 Kč, tj. celkem 27 888 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Prvá splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, každá další splátka byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. 8. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla uzavřena dohoda o postupování portfólií pohledávek ve vlastnictví [anonymizováno] za podmínek tam uvedených. 9. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek včetně Přílohy č. 1 ze dne 28. 7. 2022 vyplynulo, že [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. 10. Dle potvrzení po provedení transakce se podává, že žalobkyně uhradila úplatu za postupované pohledávky dne 28. 7. 2022. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022 adresovaného [anonymizováno] žalované je zřejmé, že původní věřitel žalované písemně oznámil, že pohledávku ze smlouvy [číslo] v celkové výši 37 000,23 Kč postoupil žalobkyni a vyzval žalovanou k jejímu zaplacení na účet právní nástupkyně. 12. Z poštovního podacího archu se podává, že žalobkyně předala zásilku adresovanou žalované k poštovní přepravě jako doporučenou dne 8. 8. 2022. 13. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení pohledávky v celkové výši 36 907,25 Kč ze smlouvy [číslo] v dodatečné lhůtě do 1. 12. 2022. Pro případ jejího marného uplynutí žalovanou seznámila s tím, že se žalobkyně obrátí se svým nárokem na soud. 14. Dle poštovního podacího archu ze dne 23. 11. 2022 byla zásilka adresovaná žalované zástupcem žalobkyně předána k poštovní přepravě dne 23. 11. 2022. 15. Protože si skutečnosti zjištěné z výše uvedených listin vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci. 16. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 18. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. 19. Z dohledové činnosti nad poskytovateli úvěru vykonávané ČNB vyplývá, že ve smyslu ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných primárně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. V souladu s ustanovením § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele. Věřitel má povinnost zjišťovat informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které zahrnují zejména (i) výdaje na bydlení, (ii) pravidelné měsíční výdaje na provoz domácnosti, úhradu sjednaných služeb a všech stávajících závazků vůči třetím osobám a (iii) výdaje na domácnost (např. jídlo, ošacení, dopravné), a to za účelem získání objektivního obrazu o jeho komplexní finanční situaci. 21. Podle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli na základě požadavků poskytovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli na jeho