ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2023:28.C.336.2022.1 Datum: 2023-02-14 Předmět: zaplacení 539 975,81 Kč s příslušenstvím (úvěr) Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb." ["peněžité plnění""rozsudek pro zmeškání""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 539 975,81 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 14 vyhl. č. )
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela dne 14. 4. 2020 se žalovaným po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného smlouvu o úvěru od [anonymizováno] a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet], na jejichž základě se banka zavázala zřídit a vést žalovanému účet stavebního spoření do cílové částky a dále mu poskytnout při splnění sjednaných podmínek úvěr ze stavebního spoření/překlenovací úvěr. Svou povinnost banka splnila, když žalovanému dne 30. 4. 2020 poskytla překlenovací úvěr ve výši 550 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Úvěr byl sjednán jako účelový, tj. za účelem úhrady za převod družstevního podílu v družstvu dle čl. 3 odst. 3.2 Smlouvy. Žalovaný se v čl. 8 odst. 8.1 Smlouvy zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek po 3 879 Kč vždy k 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru, a to včetně úroku dle čl. 4 odst. 4.1 Smlouvy ve výši 4,85 % ročně, úroky z prodlení a poplatky dle čl. 5 Smlouvy, jakož i dalších dohodnutých poplatků, příp. smluvních pokut. Žalovaný svůj závazek splácet úvěr řádně a včas nedodržel, když neuhradil splátku za měsíc červenec, srpen, září a říjen 2021, a to ani po předchozí výzvě. Banka proto úvěr ke dni 30. 11. 2021 zesplatnila. Dne 10. 3. 2022 postoupila banka pohledávku za žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno], která ji dne 16. 3. 2022 postoupila žalobkyni. Ta žalovaného o zaplacení písemně upomenula, žalovaný však ani na předžalobní výzvu nereagoval. Dlužná částka je představována dlužnou jistinou ve výši 534 654,21 Kč, dlužnými poplatky ve výši 3 216 Kč, smluvní pokutou ve výši 2 105,60 Kč, kapitalizovaným obchodním úrokem za dobu od 25. 6. 2021 do 10. 3. 2022 ve výši 18 360,30 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 10. 1. 2022 do 10. 3. 2022 ve výši 7 448,10 Kč a dalším příslušenstvím.
Žalovaný se k žalobě po celé řízení nevyjádřil.
Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 14. 2. 2023. Žalovanému bylo dne 16. 1. 2023 o vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.
Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil a zástupce žalobkyně navrhl žalobě vyhovět kontumačním rozsudkem. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně tvrdila, že své povinnosti vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru řádně splnila. Předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu, v důsledku zmeškání žalovaného, na základě nesporného skutkového stavu z uvedeného titulu vznikly.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 76 768,84 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 539 975,81 Kč sestávající z částky 10 460 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 2. 2023 náhrada 2 554,08 Kč za 230 ujetých km v částce 1 954,08 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45 594,08 Kč ve výši 9 574,76 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.