28 C 94/2023-38 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 586,71 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi účastníky byla dne 6. 9. 2020, po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému umožnila čerpat finanční prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, který činil 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,97 % ze sjednaného úvěrového rámce vždy k 20. dni v měsíci, počínaje 20. dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci prvního čerpání. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, když v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku 15 000 Kč a uhradil pouze částku 11 969 Kč. Pro porušení povinnosti splácet úvěr řádně a včas žalobkyně úvěr ke dni 10. 11. 2022 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 14 586,71 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12 294,71 Kč, nákladů vymáhání ve výši 900 Kč a vyúčtovaných smluvních pokut ve výši 1 392 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, přestože byl opakovaně, a to i před podáním žaloby soudu, upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě po celé řízení nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na 9. 5. 2023, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, pročež soud žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Jak vyplynulo z výpisu z obchodního rejstříku, žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je krom jiného poskytování či zprostředkování spotřebitelských úvěru. V této souvislosti se na ni obrátila i žalovaná se žádostí o úvěr. 6. Podle potvrzení o provedení ověření bonity klienta vystaveného oddělením řízení rizik žalobkyně dne 13. 2. 2023 před uzavřením Smlouvy o úvěru ze dne 6. 9. 2020 žalobkyně ověřovala bonitu žalované v registrech NRKI, SOLUS, v rejstřících vedených MVČR a ISIR. 7. Žalobkyně soudu nepředložila žádnou listinu, z níž by vyplývalo, že by žalobkyně údaje sdělené žalovaným o svých příjmech a výdajích ověřovala, a úvěruschopnost tak řádně zkoumala. Protože se žalobkyně nedostavila k jednání soudu, zbavila se možnosti vyslechnout poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že své tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dosud neprokázala a vystavuje se tak nebezpečí ztráty sporu. 8. Dle smlouvy Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo] žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 9. 2020 písemnou dohodu o úvěru s opakovaným čerpáním. Žalovaný vyslovil s úvěrovou smlouvou souhlas pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku tzv. digitálním podpisem umožňujícím pomocí autentizačního kódu jednoznačnou identifikaci žalovaného. Ve smlouvě žalovaný žalobkyni ke svým osobním poměrům sdělil, že je rozvedený, bezdětný, vyučen, vlastní dům nebo byt a je osobou samostatně výdělečně činnou (podnikatel). K příjmu doplnil, že měsíčně hospodaří s částkou 35 000 Kč, příjem dalších členů domácnosti činí 15 000 Kč. V dohodě si strany sjednaly, že žalobkyně žalovanému poskytne bezúčelový revolvingový úvěr do výše 15 000 Kč s roční úrokovou sazbou 24,88 % a RPSN 27,92 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 2,97 % z úvěrového rámce, tj. ve výši 446 Kč, vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci prvého čerpání úvěru. Vedle toho bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet označené jako Balíček pojištění Max+ s měsíční úhradou 8,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ prodlení s placením splátek byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 500 Kč při dlužné splátce v této a vyšší částce, v případě nižší dlužné splátky ve výši této splátky. Dále byly sjednány náklady upomínání ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, nejvýše však 0,1 % denně z dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky platné od 15. 11. 2020. 9. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný své povinnosti ze smlouvy o opakovaném úvěru řádně neplnil, když neuhradil tři po sobě jdoucí splátky splatné dne 20. 8. 2022, 20. 9. 2022 a 20. 10. 2022. 10. Jak se podává z výzvy ke splacení celého úvěru, dne 10. 11. 2022 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru čerpaného dle smlouvy [číslo] ve výši 16 924,72 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. 11. Podle poštovního podacího archu bylo zesplatnění úvěru zasláno žalovanému jako doporučená zásilka dne 11. 11. 2022. 12. Z předžalobní výzvy plnění soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného dne 1. 12. 2022 upomenul o zaplacení dlužné částky v celkové výši 17 142,68 Kč, popsal skutkové okolnosti, které ke vzniku dluhu vedly, a právně je posoudil. Žalovaného poučil, že v případě marného uplynutí dodatečné lhůty k plnění se žalobkyně s nárokem obrátí na soud. 13. Dle poštovního podacího archu byla předžalobního výzva předána k poštovní přepravě jako doporučená zásilka dne 2. 12. 2022. 14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům: 15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 104 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 17. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. 18. Z dohledové činnosti nad poskytovateli úvěru vykonávané ČNB vyplývá, že ve smyslu ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných primárně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. V souladu s ustanovením § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele. Věřitel má povinnost zjišťovat informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které zahrnují zejména (i) výdaje na bydlení, (ii) pravidelné měsíční výdaje na provoz domácnosti, úhradu sjednaných služeb a všech stávajících závazků vůči třetím osobám a (iii) výdaje na domácnost (např. jídlo, ošacení, dopravné), a to za účelem získání objektivního obrazu o jeho komplexní finanční situaci. 20. Podle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli na základě požadavků poskytovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutn