30 C 237/2023-30 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 20. 4. 2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne 26. 10. 2018 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 698,89 Kč počínaje dnem 18. 11. 2018, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroků a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 15,40 % ročně. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 26. 10. 2018 úvěr žalované poskytla. Žalovaná však svou povinnost neplnila řádně a včas a z tohoto důvodu využila žalobkyně svého práva a úvěr ke dni 23. 6. 2022 zesplatnila. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení jistiny ve výši 16 637,63 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 889,39 Kč, smluvních poplatků ve výši 568,57 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 31. 3. 2023 ve výši 1 540,09 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 527,02 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení. 2. K dotazu soudu sdělila žalobkyně, že žalovaná po celou dobu trvání úvěrové smlouvy uhradila žalobkyni částku v celkové výši 32 187,69 Kč. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko ve věci soudu nesdělila. 4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že výpisem z běžného účtu číslo [bankovní účet] prokázala žalobkyně, že ke dni 26. 10. 2018 poslala na uvedený účet pod variabilním symbolem [číslo] částku ve výši 30 000 Kč. 5. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prohlásila ke dni 23. 6. 2022 úvěr [číslo] na částku 30 000 Kč za splatný, neboť celková dlužná částka k tomuto dni činila 18 138,43 Kč. 6. Podacím archem ze dne 28. 6. 2022 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 19 652,61 Kč ve lhůtě do 15 dnů od odeslání této výzvy. Podacím archem ze dne 3. 4. 2023 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. 8. Z vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 21. 3. 2023 soud zjistil, že úvěruschopnost hodnotila žalobkyně individuálně a vycházela z údajů poskytnutých v žádosti ze dne 26. 10. 2018, kterou ověřovala jednak v interních a externích databázích a zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku a v databázi MVČR. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (například podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a s částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. 9. Z tabulky zpracované za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že měsíční příjem žalované činí 15 000 Kč, žalovaná je zaměstnána na dobu neurčitou, je svobodná, bydlí u rodičů a na nákladech na bydlení se podílí 100%. 10. Z platební historie úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že úvěr byl načerpán dne 26. 10. 2018. Za dobu trvání smlouvy žalovaná zaplatila 32 187,69 Kč Tyto skutečnosti vyplynuly z tabulky předložené žalobkyní na základě výzvy soudu. 11. Z dalších žalobkyní navržených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by přispěly k rozšíření nebo doplnění shora zjištěného skutkového stavu. 12. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaná obdržela od žalobkyně dne 26. 10. 2018 úvěr ve výši 30 000 Kč splatila jej částkou 32 187,69 Kč. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána a měsíčně pobírá mzdu ve výši 15 000 Kč. Jaké výdaje byla žalovaná povinna z této měsíční částky odvést v rámci zajištění svých životních nákladů žalobkyně nezjišťovala, spolehla se na údaje vyplývající ze statistiky tj. z částky životního minima a z částky normativních nákladů na bydlení. Předmětem dokazování se nestaly ani výpis z nebankovního registru klientských informací ani výpis z bankovního registru klientských informací ani výpis z registru SOLUS ani výpis z centrální evidence exekucí ani výpis o provedené lustraci v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně neuvedla, s jakou disponibilní částkou na straně žalované počítala, pokud měla za to, že žalovaná úvěruschopnou byla. 13. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 14. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 26.10.2018 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. 15. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela s žalov