31 C 113/2023-64 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným dne 25. 10. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému na jeho účet částku 9 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] a žalovaný dosud nic nesplatil. Žalovaná částka sestává z jistiny 9 000 Kč, dlužných poplatků 2 950 Kč a z nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 1 050 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 28. 8. 2023, k němuž se nedostavil žádný z účastníků (žalobkyně se omluvila). Soud proto věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující skutková zjištění: Mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru ze dne 25. 10. 2021, neboť tato smlouva je podepsána pouze zástupcem žalobkyně, nikoliv však žalovaným, u něhož je pouze konstatován elektronický podpis SMS kódem [číslo], přičemž z žádného důkazu nevyplývá, jak byla ověřena skutečnost, že smlouvu tímto způsobem uzavřel právě žalovaný, byť žalobkyně disponovala jeho osobními údaji včetně kopie občanského průkazu. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. Naproti tomu, bylo výpisy z účtu doloženo zaslání částky 9 000 Kč na účet žalovaného. Dopisem ze dne 25. 8. 2022, odeslaným téhož, žalobkyně odeslala žalovanému před zahájením řízení předžalobní výzvu. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění neučinil soud z ostatních důkazů žádná další relevantní zjištění významná pro jeho rozhodnutí. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná jen z části. Mezi žalobkyní a žalovaným nebyla prokazatelně uzavřena tvrzená smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.), neboť žalobkyně nedoložila řádně uzavřenou smlouvu s žalovaným, kterému tak ze smlouvy neplynuly žádné povinnosti. Tím, že žalovanému byla žalobkyní na účet prokazatelně odeslána částka 9 000 Kč, vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu), které byl podle § 2991 odst. 1 a násl. o. z. povinen vydat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovaného řádně vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalovanému doručena žaloba dle práva hmotného (§ 573 o. z.), což bylo dne 2. 8. 2023, kdy nastala i splatnost. Od následujícího dne, tj. od 3. 8. 2023, se žalovaný dostal do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době prodlení, přičemž žalobkyně bez existence právního důvodu uplatnila smluvní i zákonný úrok již od 25. 11. 2021. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části ohledně částky 4 000 Kč s příslušenstvím žalobu z výše popsaných důvodů zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 315 Kč (po zaokrouhlení), což odpovídá 14 % z celkové výše náhrady nákladů řízení (2 252 Kč), neboť žalobkyně byla úspěšná (výrok I.) v rozsahu 57 % z celého předmětu řízení (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí), když žalovaný měl úspěch v rozsahu 43 % (výrok II.). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že obsah doplňujícího podání (mimo jiné i ohledně zkoumání úvěruschopnosti) ze dne 16. 8. 2022 měl být zahrnut už v podané žalobě, a proto jej soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad řízení. Řízení bylo dále zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.