45 C 194/2022-77 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 8. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 11 136,08 Kč s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru s odůvodněním, že dne 23. 9. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, a nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru, poplatky a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 10 386 Kč. Na poskytnutý úvěr ničeho nevrátil. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni 21. 1. 2021 zesplatnila. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 10 386 Kč, poplatků za pojištění ve výši 120,08 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 1. 6. 2022 zevrubně popsala postup při prověřování bonity spotřebitele s využitím statistického modelu, kontrolního limitu nejvyšší měsíční splátky zjišťované ve vztahu k samotnému žadateli a k domácnosti žadatele. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru NRKI s výsledkem klient nalezen, pozitivní vyhodnocení, v registru ISIR s výsledkem nenalezen a v registru CEE s výsledkem nenalezen. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovaného schopného splácet předmětný úvěr. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru dne 23. 9. 2020 skutečně uzavřel. Při podání žádosti o úvěr byl dotazován na příjmy i výdaje s tím, že žalobkyni sdělil, že je ve starobním důchodu. Žalovaný si již nepamatoval, zda při žádosti o úvěr nějaké doklady mimo občanského průkazu předkládal. Žalovaný požádal pro případ, že by mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni nějakou částku, o možnost její úhrady formou měsíčních splátek, a to ve výši 1 000 Kč. Jako důvod uvedl svoji současnou finanční a sociální situaci (žije sám, má nízký příjem, platí nájem, energie). 3. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 23. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému účelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 386 Kč na zaplacení kupní ceny zboží [obec] [anonymizována dvě slova]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,43 %, RPSN ve výši 26,1 %, celková částka, kterou bylo potřeba zaplatit, činila 13 080 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úroky a jistinu úvěru ve 24 měsíčních splátkách ve výši 545 Kč vždy 20. dne v měsíci. Žalobkyně dále poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, přičemž výše měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky, roční úroková sazba 26,28 % a měsíční úroková sazba 2,19 %, RPSN ve výši 35,08 % Smlouva je žalovaným podepsána. Smlouva obsahuje údaje o žalovaném, a to kontaktních údaje, údaje o poměrech žalovaného, kdy jakožto zdroj příjmu je uvedeno důchodce, v kolonce čistý příjem je zaznamenána částka 18 400 Kč, v kolonce příjem ostatních členů domácnosti je částka 19 000 Kč, dále je uvedeno, že žalovaný je ženatý, bydlí ve státním bytě, má učňovské vzdělání a nemá vyživovací povinnost. Žalobkyně dále předložila listinu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – pravidla programu odměn, úvěrové podmínky, dokumenty k pojištění. 4. Z Opisu výpisu proplacení smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že na účet [číslo] byla dne 9. 10. 2020 zaslána pod variabilním symbolem [číslo] částka 10 386 Kč. 5. Z Úvěrové karty ke smlouvě [číslo] ze dne 23. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně disponovala osobními údaji žalovaného, tedy že je ženatý, bydlí ve státním bytě a nemá děti, dále evidovala údaje o úvěru, který byl schválen dne 23. 9. 2020, údaje o finanční situaci žalovaného, tedy že zdrojem příjmu je důchod ve výši 18 400 Kč, příjem ostatních členů domácnosti měl činil 19 000 Kč, měsíční výdaje 6 000 Kč. Karta obsahuje tabulku s přehledem externích registrů a záznamem o ověřování, dále obsahuje výpočty nejvyšší měsíční splátky ve vztahu k žadateli a k domácnosti. 6. Z Úvěrová zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavírání smlouvy dva existující spotřebitelské úvěry, a to od 15. 3. 2019 kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 3 000 Kč a od 19. 8. 2019 splátkovou kreditní kartu s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. 7. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný v souvislosti s předmětnou smlouvou čerpal dne 23. 9. 2020 částku ve výši 10 386 Kč, žalovaný neprovedl žádnou úhradu žalobkyni. 8. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 21. 1. 2021 včetně informace o odeslaných zásilkách ze dne 22. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zesplatněného úvěru [číslo] čerpaného na základě úvěrové smlouvy s tím, že celková dlužná částka činila 11 893,16 Kč a měla být uhrazena do 14 dnů od sepsání výzvy. 9. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 4. 2021 včetně informace o odeslaných zásilkách ze dne 16. 4. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu souvisejícího s předmětným úvěrem před podáním žaloby. 10. Z Výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 5. 2012 byla právní subjektivita žalobkyně ke dni 30. 5. 2012. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 23. 9. 2020 s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce 30 000 Kč, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou byla provedena dne 23. 9. 2020 úvodní transakce na černou techniku ve výši 10 386 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 23,43 % ročně v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 545 Kč. Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě údajů poskytnutých žalovaným. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 21. 1. 2021. Žalovaný na předmětný úvěr nevrátil ničeho. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,