8 C 170/2023-68 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení 26 380 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je shora specifikován. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že žalovaný je provozovatelem vozidla [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a neměl od 25.4.2019 do 31.7.2019 a od 1.8.2019 do 30.11.2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Tím žalovaný porušil § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo nebylo pojištěno 98 dní, resp. 122 dní, a žalobkyni dle § 4 zmíněného zákona tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku dle tohoto zákona. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení výzvy k úhradě, a to výzvou doručenou žalovanému dne 7.5.2020 v případě prvního zmíněného období a dne 3.7.2020 v případě druhého zmíněného období, splatnost příspěvku tak nastala v den předcházející dni, od nějž žalobkyně požaduje úhradu úroků z prodlení. Nároková částka pak sestává z příspěvku a paušální náhrady nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky, obojí ve výši dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalobkyně se shodnou argumentací uvedla, že žalovaný byl také provozovatelem vozidla [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] – nákladního vozidla do 3 500 kg a neměl ani k tomuto vozidlu sjednáno pojištění z jeho provozu, a to v době od 22.10.2021 do 28.2.2021, tedy 130 dní. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě tohoto příspěvku výzvou doručenou dne 3.6.2022. Žalovaný ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku zaslanou mu žalobkyní. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán (převzal osobně na adrese trvalého pobytu shora), nedostavil. Soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně doručila soudu doplnění žaloby, k němuž připojila další listinné důkazy nad rámec níže uvedený. Jelikož však žalobkyně toto doplnění soudu doručila až po skončení jednání ve věci, sodu k tomuto včetně důkazů zde připojených nepřihlédl. Žalobkyně doložila tři výzvy k úhradě dlužného příspěvku, jak jsou shora specifikovány, adresované žalovanému s tím, nechť tak žalovaný učiní do 60 dnů od doručení této výzvy. Z potvrzení provozovatele poštovních služeb vyplynulo, že dané písemnosti byly odeslány dne 18.6.2020 a dne 22.4.2020 v případě prvního zmíněného vozidla a doručena dne 23.5.2022 v případě druhého zmíněného vozidla. Dále žalobkyně doložila celkem devět upomínek adresovaných žalovanému. Dále žalobkyně doložila tři předžalobní upomínky, které byly dle výpisu z pošty žalovanému zaslány před podáním žaloby právní zástupkyní žalobkyně. Z výpisu z registru silničních vozidel vyplynulo, že shora uvedená vozidla se shora uvedeným objemem motoru či specifikací jsou evidováno jako provozovaná, a to žalovaným. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný provozoval shora specifikovaná vozidla ve shora specifikovaných obdobích bez pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku výzvami shora specifikovanými ve výše specifikovaných datech, následně žalovaného k úhradě upomínala s výstrahou soudního vymáhání dluhu. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018 (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1.1.2018, činí denní sazba příspěvku u vozidla s objemem válců motoru shora specifikovaným částku 65 Kč, v případě nákladního vozidla shora specifikovaného pak 86 Kč. Dle § 2a cit. vyhlášky činí výše nákladů [žalobce] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný jako provozovatel vozidel specifikovaných shora ve výše zmíněných obdobích neměl k těmto vozům sjednané pojištění odpovědnosti z provozu. Soud se v tomto ohledu spokojil s výpisem z registru silničních vozidel, když žalovaný tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval, jak co se týče provozování vozidla, tak co se týče úhrady příspěvku či sjednání pojištění odpovědnosti z provozu v daném období. Vzhledem k těmto skutečnostem má tedy žalobkyně právo na úhradu příspěvku dle § 4 zákona. Za dané období čítající 98 dní a 102 dní po 65 Kč, resp. 130 dní po 86 Kč (§ 2 odst. 1 shora cit. vyhlášky) tedy v celkové výši 25 480 Kč (6 370 Kč + 7 930 + 11 180) žalobkyně má pak rovněž právo na paušální náhradu svých výdajů dle § 4 odst. 4 zákona, které dle § 2a shora cit. vyhlášky činí 300 Kč, a to za každé ze tří uplatněných období. Celkem tedy v součtu dlužná částka odpovídá žalobnímu nároku. Žalovaný byl dle § 4 zákona povinen plnit k výzvě žalobkyně (dle § 573 občanského zákoníku je třeba odeslanou zásilku považovat za doručenou třetí den od jejího odeslání), jelikož tak v dané lhůtě řádně a včas neučinil, je od následujícího dne v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 056 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka v daném případě vykonala tři takové úkony (příprava