8 C 336/2022-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 15 409,80 Kč spolu úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 14 008,91 Kč od 7.6.2022 až do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 450,97 Kč, úrokem ve výši 12 454,80 Kč (celou tuto částku soud jako úrok nekvalifikuje, viz dále) a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kč. V odůvodnění uvedl, že dne 9.11.2020 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo]. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s částkou 12 888 Kč představující úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek do 9.1.2022 ve 14 splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný uhradil pouze jedinou splátku ve výši 2 000 Kč. Od 10.1.2022 je tedy v prodlení se zaplacením celé dlužné částky, čímž právními předchůdci žalobce rovněž vzniklo právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, konkrétně pak z částky 14 008,91 Kč za dobu od 10.1.2022 do 19.4.2022 v celkové výši 1 400,89 Kč. Dlužná částka po započtení jediné splátky představuje 14 008,91 Kč na jistině a 12 454,80 Kč skládajících se z nesplaceného úroku ve výši 1 255,87 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí ve výši 6 822,89 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 293,96 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 506,37 Kč a smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 575,71 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 450,97 Kč odpovídá úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny za dobu od 10.1.2022 do 20.4.2022 Náklady na vymáhání ve výši 144 Kč odpovídají dvěma telefonickým hovorům s upomenutím, každý zpoplatněn 72 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.6.2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný nic neuhradil i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem. 2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu a místa podnikání shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.4.2022 a z jejího dodatku ze dne 3.6.2022 vyplynulo, že předmětná pohledávka za žalovaným byla shora uvedenou společností postoupena žalobci. 4. Z oznámení ze dne 8.7.2022 a 21.6.2022 vyplynulo, že žalobce i jeho právní předchůdce tímto informovali žalovaného o postoupení předmětné pohledávky. Dle přiloženého poštovního archu byla písemnost právního předchůdce žalobce žalovanému odeslána dne 23.6.2022. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 3.10.2022 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě v žalobě uplatněného dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. 6. Z listiny označené jako výpis úkonů ze dne 20.10.2022 vyplynulo, že zde zaměstnanec žalobce [jméno] [příjmení] uvedl, že dne 24.6.2022 a 12.10.2022 byly provedeny telefonáty žalovanému. 7. Ze smlouvy [číslo] ze dne 9.11.2020 vyplynulo, že tuto uzavřela společnost shora uvedená jako věřitel a žalovaný jako dlužník, jejím předmětem bylo poskytnutí podnikatelského úvěru. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že obdržel v hotovosti 15 000 Kč Tyto se žalovaný zavázal splatit po 1 992 Kč ve 14 měsíčních splátkách spolu s částkou 12 888 Kč, která je ve smlouvě dále specifikována jako úrok ve výši 1 444 Kč, úplata za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Ve smlouvě (byla dále pro případ prodlení žalovaného se splácením sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Ke smlouvě žalobce dále doložil žádost o úvěr ze stejného dne, kde žalovaný uvedl své osobní údaje a údaje o svých příjmech a výdajích. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [právnická osoba] poskytla dne 9.11.2020 na základě uzavřené a shora specifikované smlouvy žalovanému 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 12 888 Kč ve splátkách shora specifikovaných. Žalovaný v dané souvislosti uhradil pouze 2 000 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila zmíněná společnost žalobci, což bylo žalovanému oznámeno, následně žalobce také zaslal žalovanému předžalobní výzvu. 9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinném od 24.4.2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Dle § 122 odst. 5 zákona o SP se odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. 13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ovšem nikoli zcela. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 15 000 Kč na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi oběma subjekty, kde se žalovaný zavázal tuto vrátit spolu s částkou 12 888 Kč, tedy celkem 27 888 Kč, jak je již shora uvedeno. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, netvrdil tedy a tím méně pak i prokázal, že by právnímu předchůdci žalobce či žalobci uhradil více, než žalobce tvrdí, tedy 2 000 Kč. Je tedy zřejmé, že z obou množin nároků zbývá po dané splátce dohromady uhradit 25 888 Kč. Pokud právní předchůdce žalobce započetl pro žalovaného výhodně část splátky i na jistinu, z níž zbývá uhradit 14 008,91 Kč, zbývá z druhé množiny nároků (úrok a poplatky) uhradit 11 878,09 Kč. Pokud žalobce požaduje z dané množiny úhradu 12 454,80 Kč, není žaloba v daném rozsahu důvodná. Rozdíl představuje částku 575,71 Kč, tedy částku, kterou žalobce v žalobě bez dalšího vysvětlení specifikuje jako smluvní úrok po revizním přepočtu. Úroky byly v předmětné smlouvě dány pevnou částkou, není tedy zřejmé, jakým způsobem by mohlo dojít k jejich navýšení či jakékoliv revizi. Svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být poučen dle § 118a odst. 1 o.s.ř. ve smyslu doplnění tvrzení, případně i následně důkazů. 14. Co se pak týče zaplacení částky 11 878,09 Kč ani tuto pak soud v celé její šíři neshledal důvodnou. Úplatu za poskytnutí úvěru a úplatu za vyhodnocení úvěru nelze kvalifikovat jinak než jako skrytý úrok. Nejedná se o žádnou dodatečnou službu poskytovanou úvěrovanému či nestandardní služby v rámci splácení úvěru (jako může být možnost hotovostního inkasa, odložených splátek apod.). Interní náklady úvěrujících na zpracování úvěru samozřejmě lze přenášet na úvěrovaného, ovšem započítáním do sazby úroků, jak běžně poskytovatelé úvěrů činí, když úrok je ze své podstaty součtem n