30 C 266/2023-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 25.8.2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky z odůvodněním, že dne 19. 3. 2017 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno] [rok], na základě které poskytla žalované bez účelový hotovostní úvěr v celkové výši 50 000 Kč. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 42 000 Kč, přičemž se skládaly z úroků ve výši 28 % z poskytnuté jistiny tedy úroku ve výši 14 000 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 11 000 Kč a poplatků za hotovostní výběr splátek ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 92 000 Kč, a to v 16 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 5 750 Kč, přičemž každá splátka byla splatná devatenáctého dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaná poskytnutou jistinu v hotovosti převzala při podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná před podáním žaloby uhradila na svůj závazek celkem částku ve výši 29 094,38 Kč. Dne 20. 9. 2017 se dostala do prodlení se splácením svého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, neboť řádně a včas neuhradila šestou splátku splatnou dne 19. 9. 2017. Dnem splatnosti poslední splátky to je dnem 19. 7. 2018 nastala splatnost celého úvěru. Žalobkyně požadovala za prodlení rovněž přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž byl dlužník v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součet čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobkyně tak požadovala smluvní pokutu v celkové výši 25 000 Kč. 2. Žalovaná, která se dostavila k jednání, vznesla námitku promlčení s tím, že od splatnosti úvěru již uplynulo 5 let. 3. Na základě žalovanou vznesené námitky promlčení a jejího vyjádření o tom, že převzala od žalobkyně při podpisu úvěrové smlouvy hotovost ve výši 50 000Kč a poslední splátku uhradila v srpnu 2017 za stavu, kdy žalobkyně tvrdila, že splatnost dluhu nastala dne 19.7.2018 přezkoumal soud důvodnost této námitky. 4. Podle ust. § 1721 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 5. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 6. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1908 odst. 1 o.z. splněním dluhu závazek zaniká. 8. Podle ustanovení § 1908 odst. 2 o.z. dlužník musí splnit dluh na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 9. Podle ust. § 1968, věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle ustanovení § 609, věta prvá o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 11. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá 3 roky. 12. Podle ustanovení § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 13. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 14. Podle ustanovení § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 15. Na základě aplikace shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že promlčecí doba uplynula dne 19.7.2021, přičemž právo na zaplacení dlužné částky z úvěru mohlo být uplatněno prvého dne po splatnosti tj. dne 20.7.2018. Žalobkyně podala žalobu k soudu dne 25.8.2023, tedy až po 5 letech od splatnosti úvěru. Za daného stavu věci, kdy žalovaná vznesla námitku promlčení, nebylo možné žalobě vyhovět. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení, neboť se náhrady nákladů řízení výslovně vzdala.