7 C 243/2024-17 — Okresní soud v Chomutově

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt č. , Anonymizováno, o velikosti 1+2 v 1.NP v č.p. , adresa, , a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 13 712 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.Odůvodnění1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyklizení výše specifikovaného bytu (dále jen „předmětný byt“). V odůvodnění žaloby uvedla, že shora uvedený dům je v jejím vlastnictví. Žalovaný byl členem družstva a nájemcem družstevního bytu. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni sjednané platby včetně záloh na služby poskytované s užíváním bytu a společných částí domu, kdy splatnost těchto plateb byla ve smlouvě dohodnuta do 20. dne kalendářního měsíce. Žalovaný však své povinnosti neplnil. Ke dni 31. 12. 2023 činila dlužná částka 23 980 Kč a proto byl žalovaný dne 8. 1. 2024 rozhodnutím Představenstva družstva vyloučen. Dle čl. 46 písm. a) stanov družstva žalobkyně zaniká členstvím člena nájem družstevního bytu a dle čl. 47 bodu 1 stanov družstva je člen – nájemce, jemuž zanikl nájem družstevního bytu a nestal se jeho vlastníkem, povinen byt vyklidit bez nároku na jakoukoli náhradu. Žalovaný dosud byt nevyklidil.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.3. K jednání soudu nařízenému na den 16. 10. 2024 se žalovaný, ač řádně a včas předvolán, bez předchozí omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto za užití § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Při jednání dne 16. 10. 2024, které bylo prvním jednání ve věci, žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání.4. Soud přezkoumal, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 153b o.s.ř., za nichž lze vydat rozsudek pro zmeškání a přitom zjistil, že předvolání bylo doručeno do vlastních rukou žalovaného dne 30. 9. 2024 (doručeno fikcí na adresu trvalého pobytu shora), tedy více jak 10 dnů přede dnem, kdy se jednání mělo konat. V předvolání byl žalovaný o následcích nedostavení se k jednání poučen. V dané věci se jedná o řízení sporné, ovládané zásadou dispoziční, a tedy o věc, v níž lze schválit smír. Tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu se tudíž pokládají za nesporná. Pro úplnost soud uvádí, že na základě usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 5107/2007, ze dne 12. 5. 2009, lze ve věci vyklizení bytu rozhodnout rozsudkem pro uznání i pro zmeškání.5. Soud proto za nesporný považuje tento skutkový stav: Žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu a nevyklidil jej ani přes výzvu zaslanou žalobkyní.6. Podle § 603 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.7. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.8. Dle § 2225 občanského zákoníku, při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.9. Podle § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.10. Jelikož byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, má soud za nesporný skutkový stav obsažený v žalobě, tedy, že žalovaný užíval předmětný byt bez právního důvodu, neboť sjednaná doba nájmu marně uplynula. Jelikož nadále žalovaný zadržuje předmětný byt neprávem, je povinen jej žalobkyni vydat (§ 1040 odst. 1 občanského zákoníku). K prolongaci nájemní smlouvy ze zákona s odkazem na § 2285 občanského zákoníku nedošlo, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného ve lhůtě tří měsíců od skončení doby nájmu k vyklizení bytu.11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a proto jí soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a nákladů na právní zastoupení. Dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 1 500 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně v daném řízení účelně vykonala čtyři úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba, a účast při jednání soudu dne 16. 10. 2024). Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 1 512 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 13 712 Kč (5 000 + 4 x 1 500 + 4 x 300 + 1 512).