8 C 267/2024-65 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost uhradit mu 11 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je shora specifikován, a to z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 5.2.2009, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako věřitelem. Na základě smlouvy bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalované 15 000 Kč, které se zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 10 440 Kč. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila, na úhradu dluhu zaplatila pouze 13 640 Kč, zbývá tedy uhradit částku ve výši žalované jistiny. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena společnosti , právnická osoba, ., Anonymizováno, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015. Zmíněná společnost pak následně pohledávku postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018. Obě postoupení byla žalované oznámena, byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně., právnická osoba, jednání soudu nařízenému na den 29.10.2024, z nějž se žalobce omluvil, se žalovaná, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese faktického pobytu shora), bez předchozí omluvy nedostavila a ani nepožádala o odročení jednání. Soud proto za užití § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 5.2.2009 mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovanou vyplynulo, že jejím předmětem byla půjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že tuto částku od právního předchůdce žalobce převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 440 Kč, tedy celkem částku 25 440 Kč, a to hotově v 53 týdenních splátkách počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány smluvní podmínky, které žalobce rovněž doložil. Dle čl. 5 těchto podmínek se splátky nejprve započítávají na sjednaný poplatek.4. Z oznámení ze dne 25.6.2015 vyplynulo, že společnost , právnická osoba, oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávek ze shora uvedené smlouvy na společnost Secapital S.á.r.l. Dle přiloženého poštovního archu byla tato písemnost odeslána.5. Z oznámení ze dne 11.9.2018 vyplynulo, že společnost , právnická osoba, l.. oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávek ze shora uvedené smlouvy na žalobce. Dle přiloženého poštovního archu byla tato písemnost odeslána.6. Ze smluv o postoupení pohledávek shora označených vyplynulo, že společnost , právnická osoba, postoupila předmětné pohledávky za žalovaným společnosti , právnická osoba, . a tato je následně postoupila žalobci. Z výpisu z obchodního rejstříku , Anonymizováno, byla doložena právní subjektivita společnosti , právnická osoba, .l. Z výpisu z obchodního rejstříku , Anonymizováno, republiky byla doložena právní subjektivita žalobce.7. Z předžalobní upomínky ze dne 25.4.2024 vyplynulo, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla tato žalované odeslána před podáním žaloby.8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce, jak je výše uvedeno, na jejímž základě obdržela hotově celkem 15 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 10 440 Kč, a to ve splátkách, jak je shora uvedeno. Žalovaná dosud na úhradu dluhu neuhradila 13 640 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobci, jak je shora uvedeno, což bylo žalované oznámeno a tato byla rovněž vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání avšak marně.9. Dle § 657 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dle § 657 odst. 1 občanského zákoníku smlouvu o půjčce shora specifikovanou, kde se žalovaná, jež obdržela v hotovosti finance ve výši 15 000 Kč, zavázala tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 440 Kč (jenž je nutno charakterizovat jako úrok dle § 657 občanského zákoníku), a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 53 týdnů od sedmého dne od uzavření smlouvy. Žalované takto zbývá uhradit shora uvedenou částku ve výši částky žalované. Bylo případně na žalované, aby tvrdila a zejména prokázala, že uhradila více, než žalobce tvrdí. Žalobce nemůže již z jejich povahy prokazovat negativní skutečnosti, tedy, že mu něco nebylo uhrazeno. Je dále zřejmé, že žalovaná měla dluh jako celek uhradit do 53 týdnů od uzavření smlouvy, což řádně a včas neučinila a od následujícího dne po uplynutí lhůty 54 týdnů od 5.2.2009 je tedy v prodlení (§ 517 občanského zákoníku) a žalobci náleží rovněž úroky z prodlení (§ 517 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném v době prodlení. Jelikož žalobce požadoval úroky plynoucí až od 2.7.2015, přiznal je soud až za toto období, když žalobce takto požadoval méně, než k čemu byl oprávněn.11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252).