45 C 227/2025-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15.5.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 430 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 8.2.2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek ve výši 8 180 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 303 Kč. Žalovaný na úvěr vrátil 7 750 Kč. Pro případ prodlení s plněním bylo smluvními stranami smluveno, že se zbylý dluh včetně příslušenství stane v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky splatným. Žalovaný splácel nepravidelně. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od doby předepsané splatností smlouvy, kdy nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a datum splatnosti určila na 4.4.2023, datum prodlení ke dni 5.4.2023. K posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že kontrolovala žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, v systému společnosti , právnická osoba, , nahlédla do insolvenčního rejstříku a Centrální evidence exekucí, zaměstnání kontrolovala telefonicky, prověřila platební historii žalovaného u žalobkyně, vyhodnotila aktuální finanční situaci žalovaného dle vyplněných podkladů žalovaným, předložených dokumentů a dle lokality žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 8.2.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 10 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 8 180 Kč, celková dlužná částka tedy činila 18 180 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně celkových nákladů v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 303 Kč. Částka 10 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva obsahuje podpisy stran.5. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 8.2.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli úvěru, základních vlastnostech úvěru a nákladech spojených s úvěrem.6. Z Evidenční karty klienta ze dne 8.2.2022 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 10 000 Kč, uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, má základní vzdělání, počet členů v domácnosti 1 z toho žádné nezaopatřené dítě, nevlastní nemovitosti ani automobil, neměl dosud úvěr u žalobkyně, je zaměstnán na plný úvazek na dobu neurčitou u společnosti BRISPOL jako dělník, jeho čistý měsíční příjem činí 11 229 Kč, výdaje uvedl na bydlení ve výši 4 872 Kč a životní minimum 4 360 Kč, nemá hypotéku ani úvěr s balónovou splátkou, disponibilní zůstatek měl činit 1 997 Kč.7. Z Informace ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni vrátil na úvěr ze smlouvy , hodnota, částku v celkové výši 7 750 Kč.8. Z Předžalobní výzvy ze dne 16.10.2024 včetně podacího archu ze dne 16.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 10 430 Kč.9. Z Výplatní pásky za období 11/2021 bylo zjištěno, že tento vystavila společnost , právnická osoba, ., žalovaný měl čistou mzdu v tomto období 5 106 Kč. Žalovanému byly prováděny srážky ze mzdy z důvodu exekuce – nepředností, celkem na 37 634 Kč a srážky ze mzdy z důvodu exekuce – nepředností, celkem na 209 859 Kč.10. Z Výplatní pásky za období 12/2021 bylo zjištěno, že tento vystavila společnost , právnická osoba, ., žalovaný měl čistou mzdu v tomto období 14 437 Kč. Žalovanému byly prováděny srážky ze mzdy z důvodu exekuce – nepředností, celkem na 37 634 Kč, srážky ze mzdy z důvodu exekuce – nepředností, celkem na 209 859 Kč a srážky ze mzdy z důvodu exekuce – nepředností, celkem na 46 982,77 Kč.11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému dne 8.2.2022 při podpisu smlouvy o úvěru v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z výplatných pásek žalovaného za měsíce listopad 2021 a prosinec 2021. Žalovaný měl v době poskytnutí úvěru tři exekuce. Žalovaný vrátil žalobkyni částku v celkové výši 7 750 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.19. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 8.2.2022 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 10 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru