45 C 80/2025-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4.3.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 18 141 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že se žalovaný dopustil činu jinak trestného tím, , popis skutku2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, Anonymizováno3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Anonymizovaný odstavec5. Z dokladu k vyčíslení regresní pohledávky z hrazených nákladů na zdravotní služby k regresnímu případu, č. j.: , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že poškozenému byly v období od , datum, do , datum, poskytnuty v souvislosti s úrazem utrpěným dne , datum, zdravotní služby, přičemž celková výše žalobkyní uhrazených nákladů za tyto služby činila 18 141 Kč.6. Z výzvy k náhradě nákladů za hrazené zdravotní služby ze dne 15.7.2024 a kopie obálky od zásilky doručované dne 18.7.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala zákonného zástupce žalovaného, jeho matku, k úhradě předmětné pohledávky za žalovaným ve výši 18 141 Kč do 30 dnů od doručení výzvy. Zásilka byla vrácena odesilateli, neboť nebyla v úložní době vyzvednuta.7. Z výzvy k náhradě nákladů za hrazené zdravotní služby ze dne 5.2.2025 a dodejky ze dne 11.2.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětné pohledávky za žalovaným ve výši 18 141 Kč do 30 dnů od doručení výzvy. Zásilka byla doručena dne 11.2.2025, kdy tato byla převzata osobou jménem , jméno FO, .Anonymizovaný odstavec9. Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v znění pozdějších předpisů, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1968 věty první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. Žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil poranění poškozeného a náklady na léčení těchto poranění v celkové výši 18 141 Kč uhradila žalobkyně jako pojistitel poškozeného. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného (§ 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.). Vzhledem k povaze tohoto právního vztahu nemohla být doba plnění mezi stranami dohodnuta (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku) a žalovaný byl povinen plnit po výzvě žalobkyně. Jelikož na výzvu žalobkyně neplnil, dostal se do prodlení a žalobkyně má rovněž právo na úhradu úroků z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení.14. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože žalobkyně měla ve věci plný úspěch a doložila splnění podmínek daných § 142a o. s. ř., náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, žaloba).15. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.